Spotřebitelské ceny v listopadu počtvrté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,7 procenta z říjnových 2,9 procenta. Na zpomalení měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů, zmírnilo třeba zdražování masa, ovoce nebo brambor, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny stagnovaly. Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala Česká národní banka. Podle analytiků bude klesat i v dalších měsících, příští rok by se ale tlaky na růst cen mohly obnovit.
„Například cena brambor byla meziročně nižší o zhruba dvacet procent a dosáhla hodnoty 12 korun za kilogram,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Maso zdražilo v listopadu o 1,1 procenta, ovšem v říjnu to bylo téměř o pět procent. Za ovoce lidé platili více asi o sedm procent, v říjnu to bylo zhruba 14 procent.
Na meziroční zvyšování cenové hladiny mělo v listopadu opět největší vliv zdražení alkoholu, tentokrát o 3,4 procenta, a tabáku o téměř 15 procent. Za nájemné dali lidé o dvě procenta více než loni, elektřina byla dražší o 3,3 procenta a více stálo také vodné a stočné. Zlevnil naopak zemní plyn.
„Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, od září sesituace otočila a růst cen zpomaluje. Hlavní překvapení však bylo obvykle v rozkolísaných cenách potravin, což byl případ i listopadového zpomalení inflace, nikoli v cenách služeb. Ty v listopadu dokonce dále nepatrně zrychlily a jejich meziroční růst dosáhl 2,8 procenta po 2,7 procenta v říjnu,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny stagnovaly. Proti letošnímu říjnu zdražila třeba zelenina, vejce, cukr, víno nebo tabák. Méně se platilo za pohonné hmoty nebo vybavení do domácnosti.
Inflace bude dále zpomalovat, míní analytici
Zpomalení inflace z říjnových 2,9 procenta na 2,7 procenta bylo nepatrně pod odhadem trhu ve výši 2,8 procenta i mírně starším odhadem ČNB ve výši 2,9 procenta.
Navzdory mírně zpomalující inflaci v posledních měsících přesáhne ale podle Seidlera celková inflace v letošním roce tři procenta, a bude tak nejvyšší od roku 2012.
„V příštím roce by pak měla zpomalit k dvěma procentům, nicméně lepší vyhlídky na vývoj ekonomiky z titulu vakcíny a daňový balíček přináší nová proinflační rizika. V tuto chvíli tak čekáme v příštím roce inflaci ve výši 2,3 procenta a zahájení zvyšování sazeb ze strany ČNB v druhé polovině příštího roku,“ upozornil.
Pozvolné zpomalování cenových tlaků bude pokračovat i v nadcházejících měsících i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka. „Trend zpomalující inflace ke dvěma procentům však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, například zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka,“ uvedl.
Také prognóza Komerční banky počítá se zpomalováním inflace v horizontu roku. „Především z důvodu oslabené ekonomiky. Čekáme mírnější růst cen potravin,“ uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Rychlejšímu poklesu inflace bude ale podle něj v příštím roce bránit také opětovné navýšení spotřebních daní na tabák a alkohol. „Pro letošek čekáme inflaci v průměru 3,2 procenta a příštím roce pak 2,3 procenta,“ dodal.
Zpomalování inflace očekává také ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. „V příštích měsících bude růst cen nadále zpomalovat, a to až k úrovni dvou procent v příštím roce,“ uvedl.
I v prosinci by se inflace měla udržet lehce pod horní hranicí tří procent tolerančního pásma, míní analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Přispěje k tomu pokračující snižování dynamiky cen potravin.
„Naopak meziroční pokles cen ropy bude odeznívat a s ním také vliv cen pohonných hmot ve směru nižší inflace. Na druhou stranu lze očekávat zvolnění dynamiky regulovaných cen vlivem poklesu cen plynu a elektřiny a začátkem příštího roku tak očekáváme citelnější zvolnění celkové inflace,“ uvedl.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ovšem otázkou, jak obchodníci nastaví svoji cenovou politiku po otevření ekonomiky.
„Vzhledem k slabší poptávce a tlaku e-commerce prostor pro zvyšování cen mít ale nebudou. I proto je docela pravděpodobné, že inflace bude dále klesat a už poměrně brzy se dostane i pod cílovou dvouprocentní hranici,“ uvedl. K nižší inflaci v dalších měsících by podle něj mohla pomoci i silnější koruna.
O snižování inflace v nejbližších měsících je také přesvědčen analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Velkou měrou by k tomuto poklesu mohly přispět ceny elektřiny. Sestupný trend inflace může být navíc podporován efektem nedávného značného posílení koruny,“ uvedl. Opačný vliv na inflaci ale podle něj začne mít příští rok rozpočtová politika vlády.
„Po odeznění pandemie začnou ale inflační tlaky opět sílit, když ve směru růstu cenové hladiny budou působit rovněž daňové změny,“ uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Statistici zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za říjen. Ceny v exportu meziročně vzrostly o 3,2 procenta a dovozní ceny po pěti měsících poklesu stouply o 0,6 procenta. V obou případech byl vývoj cen ovlivněn zdražením strojů a dopravních prostředků. Meziměsíčně se ceny vyváženého zboží zvýšily o 1,5 procenta a dováženého o 1,6 procenta, přispělo k tomu oslabení koruny.
„Slabší koruna vůči euru pomáhala také k růstu cen v meziročním porovnání. Růst dovozních cen byl však v meziročním porovnání limitován zejména více než dvacetiprocentním poklesem cen minerálních paliv,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl růst cen potravin, který proti odhadům více zpomalil. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta totiž zůstala na stejné hodnotě jako v říjnu, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Pomaleji ve srovnání s odhady ČNB také rostly regulované ceny, což souvisí se zlevněním elektřiny. Pokračující meziroční propad cen pohonných hmot, stejně jako primární dopady změn nepřímých daní, odpovídaly prognóze ČNB.
Listopadový pokles inflace je podle Krále v souladu s aktuální prognózou ČNB. „V průběhu příštího roku bude inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku letošního roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů, ve kterém se projeví i obnovené posilování kurzu koruny,“ uvedl Král. Na přelomu let 2021 a 2022 by se podle něj inflace měla nacházet poblíž dvouprocentního cíle.
