Liberty Ostrava dál omezuje provoz, část dělníků zůstane doma se sníženou mzdou

Hutní společnost Liberty Ostrava pokračuje v provozu s omezenou výrobou, který zavedla v červenci mimo jiné kvůli vysokým cenám surovin a dovozu oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Považuje ho za neférový. Nebude propouštět, ale část zaměstnanců, kteří už vyčerpali dovolenou, zůstane doma se sníženou mzdou. Odbory za situaci neviní vedení firmy, vnímají to jako evropský problém.

Výrobu huť dočasně snížila o 20 procent. Neodstavila zařízení, ale zpomalila tempo. Při snížení výroby také bude intenzivně opravovat válcovací trati.

„Ceny oceli napříč evropskými trhy jsou velmi nestabilní a vše ještě zhoršuje politická nejistota, vysoké ceny surovin a značné množství neférových dovozů oceli ze zemí mimo EU za ceny, které nejsou ovlivněny uhlíkovou daní ani jinými ekologickými poplatky. To tlačí ceny oceli pod náklady evropských výrobců,“ uvedl generální ředitel huti Ašók Patil. 

Podobnou situaci podle něj podnik naposledy zaznamenal v době krize v roce 2008. „Dosud nebyly nastaveny stejné podmínky pro všechny, kteří na evropském trhu prodávají ocel, proto musíme prodloužit provoz s omezenou výrobou i na další období. Situaci na trhu pozorně sledujeme a budeme připraveni opět zvýšit výrobu na běžnou úroveň, jakmile to okolnosti umožní,“ uvedl Patil.

Potíže evropského rozměru, odbory chtějí apelovat na politiky

Kvůli snížení výroby už zaměstnanci vyčerpali většinu dovolené. „Společnost bude muset uplatnit ustanovení zákoníku práce o překážkách na straně zaměstnavatele a část zaměstnanců finální výroby bude po dobu čerpání dalšího volna pobírat sníženou mzdu,“ uvedla mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.

Předseda základní organizace OS KOVO Liberty Česká republika Petr Slanina řekl, že pro odbory je situace alarmující. „My vidíme signály, že se to děje všude kolem. Děje se to v Polsku v Krakově, děje se to v Košicích, kde už jedou jenom čtyři dny v týdnu,“ řekl Slanina s tím, že nynější stav tak vnímají jako celoevropský problém.

Odbory podle něj chystají akci, na které budou chtít poukázat na to, co se v Evropě s ocelí děje. „Tady se snažíme udělat ,zelenou‘ ocel, což je absolutně v pořádku, ale tu ,zelenou‘ ocel, kterou tady vyrábíme, si ničíme dovozem, který není limitovaný vůbec ničím,“ poznamenal Slanina.

Odboráři chtějí apelovat na české i evropské politiky, aby situaci řešili. „Není možné, aby firma nějakou dobu prodělávala, pak zkrachovala a potom se k nám bude dovážet zvesela alespoň nějaká ocel, a bude to hnusná černá ocel, která nám bude ničit planetu zpoza Evropy,“ dodal.

Na to, že firmy mimo EU nemusí plnit tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, a je proto nutné evropský trh více chránit, upozorňují oceláři dlouho. Odboráři kvůli tomu už před dvěma lety demonstrovali v Bruselu. Import oceli do EU se přitom stále zvyšuje. „K 1. červenci navýšila EU kvóty pro dovoz oceli o dalších pět procent navzdory již tak složité situaci na trhu a oslabujícím ekonomikám EU,“ poznamenala mluvčí podniku.

Liberty Ostrava vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství. Vyváží do více než čtyřiceti zemí. V roce 2018 vyrobil podnik (ještě jako ArcelorMittal) 2,2 milionu tun oceli a dosáhl čistého zisku 4,1 miliardy korun, o 946 milionů korun vyššího než o rok dřív. Liberty Ostrava má s dceřinými společnostmi 6300 zaměstnanců. Do skupiny Liberty Steel z globálního koncernu GFG Alliance patří firma od července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 5 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled