Přestože letošní úroda je vyšší zhruba o 12 procent oproti loňské, ceny zemědělských plodin vyšplhají nezvykle vysoko. Například za tunu obilí, která stála v loňském roce okolo 2 500 Kč, už padají nabídky přesahující pět tisíc korun. Tak vysoká cena je způsobena zvýšenou poptávkou v asijských zemích, protože v zemi jejich tradičního dodavatele, Austrálii, se letos neurodilo. I proto se začíná hovořit o nedostatku obilí.
Vzhledem k rostoucí ceně obilí se mluví také o růstu cen potravin. Prezident agrární komory Jan Veleba uvádí až 25% navýšení, ale podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče tak velké určitě nebude: „Lze předpokládat i určitý konkurenční vliv na maloobchodním trhu, kdy tlak na cenu je samozřejmě shora.“
Otázkou zůstává, co může současná úroda a růst cen zemědělských plodin znamenat pro společnou zemědělskou politiku EU, která zemědělce výrazně podporuje. Zatímco doposud byla evropská politika zaměřená spíše na nadprodukci a na to, aby zabránila poklesu cen různými intervenčními nákupy, v současné době ceny rostou a s nimi i vývoz poměrně velkého objemu obilí do třetích zemí. Evropská politika s touto možností nepočítá. „Dá se říct, že je nutno uvažovat o této věci spolu s reformami. Na druhé straně není možné z jednoho roku dělat nějaký závěr,“ domnívá se Gandalovič, který předpokládá, že diskuse ještě budou pokračovat.
V souvislosti s potřebou vyprodukovat větší objem obilí bude možná zrušeno nařízení platné pro staré země Evropské unie, že každý rok musí deset procent orné půdy zůstat ležet ladem, aby si půda odpočinula. Tlak na zemědělce, aby oseli i zatravněné plochy, se tak pod vidinou velkých zisků bude patrně zvyšovat.
