Lesy ČR loni zvýšily zisk o osmdesát procent, hlavně díky prodeji dřeva

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun z 2,74 miliardy korun v roce 2021. Šlo o třetí nejvyšší zisk v historii podniku. Hlavním důvodem růstu bylo meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

„Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. V nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků další tři miliardy korun,“ oznámil generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Vedle tří miliard korun státu dá podnik zbylý loňský zisk především do fondu investičního rozvoje v částce 1,3 miliardy korun. Půl miliardy dá do rezervního fondu a zbytek do fondu společenské odpovědnosti a do fondu FKSP.

Odvod státu podle Šafaříka neohrozí investiční záměry podniku, například při obnově lesních cest zničených při mimořádných kůrovcových těžbách v minulých letech. Do oprav cest podnik loni vložil 670 milionů korun. Loni také doplnil rezervní fond na částku dvě miliardy korun a vytvořil rezervy 3,96 miliardy korun na pěstební práce. Celkem podnik aktuálně disponuje v rezervách a kapitálových fondech částkou 9,5 miliardy korun.

Obchodování se dřevem

„Za poslední tři roky došlo k dramatickému nárůstu cen dřeva, a to ve všech kategoriích. Loni byly ceny na vrcholu,“ doplnil ekonomický ředitel Daniel Szórád. K vyššímu zisku podle Šafaříka přispěla i změna struktury obchodu se dřevem, kdy podnik posílil obchodování surového dříví ve vlastní režii.

Loni podnik ve vlastní režii prodal 42 procent obchodovaného dřeva. Zbytek zobchodovali především obchodní partneři podniku, které státní lesy vybírají na těžbu a pěstební práce v každoročních tendrech. Menší část dřeva podnik prodal takzvaně nastojato v aukcích. Asi 0,3 milionu metrů krychlových dřeva podnik prodal lidem formou samovýroby, meziročně to bylo o čtvrtinu víc.

Výší loňského zisku se Lesy ČR vrátily na úroveň zisků z let před kůrovcovou kalamitou, která v tuzemských lesích vypukla v roce 2018. Vyšší zisky měl podnik pouze v letech 2014 a 2015, kdy činily 6,8 a 5,4 miliardy korun.

Růst cen dřeva se loni odrazil ve zvýšení tržeb podniku o 27 procent na rekordních 18,5 miliardy korun z 14,6 miliardy v roce 2021. Vzrostly přesto, že těžba dřeva loni s dalším ústupem kůrovcové kalamity klesla o 19 procent na 9,22 milionu metrů krychlových. Rekordní těžbu měl podnik v době vrcholící kalamity v roce 2020, kdy dosáhla 14,4 milionu metrů krychlových.

Těžba kůrovcového dřeva loni ve státních lesích klesla o 47 procent na 2,95 milionu metrů krychlových z předloňských 5,6 milionu metrů krychlových. Dosud rekordní těžba kůrovcového dřeva byla v roce 2019, a to 9,7 milionu metrů krychlových. V letech před kůrovcovou kalamitou činila celková těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových.

Prioritou podniku nadále zůstává obnova lesů po kalamitě. Loni podnik zalesnil asi dvacet tisíc hektarů a vysázel 81 milionů sazenic. Bylo to méně než v roce 2021, kdy podnik zalesnil rekordních 22 tisíc hektarů a vysázel přibližně devadesát milionů stromků. „S poklesem těžeb se zmenšuje i výměra holin,“ uvedl k poklesu výsadeb dříve podnik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...