Lesům ČR klesne kvůli církevním restitucím zisk o 40 procent

Hradec Králové - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos čeká pokles zisku na 3,7 miliardy korun z původně plánovaných více než šesti miliard korun. Důvodem poklesu jsou církevní restituce, stagnace cen dřeva a snížení finančního majetku podniku odvodem šesti miliard korun do státního rozpočtu. S finančním plánem na letošní rok dnes souhlasila dozorčí rada LČR. Za celý loňský rok čekal podnik zisk 5,5 miliardy korun.

Lesy ČR, kterým patří polovina lesů v zemi, blokují pro církevní restituce přibližně 142 tisíc hektarů lesních pozemků. Je to asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. „Lesy ČR po novele zákona o státním podniku odvedou do státního rozpočtu více peněz, než se původně předpokládalo,“ uvedl k finančnímu plánu předseda dozorčí rady LČR Miroslav Zámečník.

Přes nižší zisk LČR letos počítají se zvýšením výdajů na investice a opravy o miliardu korun na 3,1 miliardy korun. Většina investičních peněz půjde na opravy lesní infrastruktury včetně lesních cest a na vodohospodářské stavby. Více peněz budou Lesy ČR investovat i do podpory veřejně prospěšných funkcí lesů v rámci tak zvaného Programu 2020. „Na tyto účely půjde rekordních téměř 100 milionů korun,“ uvedl mluvčí LČR Zbyněk Boublík.

Pracovníci Lesů ČR
Zdroj: ČT24

Dozorčí rada podniku odmítla firmě LESS zaplatit více než 6 miliard

Dozorčí rada podniku odmítla požadavek těžařské firmy LESS & FOREST a insolvenční správkyně firmy na zaplacení 6,36 miliardy korun. Potvrdila tak postoj vedení LČR, které uplatněné nároky neuznává. Firma LESS & FOREST a insolvenční správkyně se zaplacení více než šesti miliard domáhají žalobami v rámci insolvenčního řízení na LESS & FOREST, která do svého krachu loni v říjnu byla největším obchodním partnerem LČR. Údajně se LČR měly podle žalob o uvedenou žalovanou částku na úkor společnosti LESS & FOREST bezdůvodně obohatit. 

LESS & FOREST nehodlá na svých stanoviscích po dnešním vyjádření dozorčí rady LČR nic měnit. „Trváme na tom, že potíže a následná insolvence LESS & FOREST byly způsobeny především zneužitím dominantního postavení Lesů ČR na trhu,“ uvedl mluvčí LESS & FOREST Karel Samec. „Lesy ČR i dozorčí rada považují obě žaloby za ryze účelové a deklarují, že smlouvy uzavřené s LESS & FOREST jsou platnými právními úkony a vzešly z výsledků zadávacích řízení ve smyslu zákona o veřejných zakázkách,“ uvedl Boublík. Podle státního podniku mají žaloby za cíl šokovat výší uplatněného nároku, a tím odpoutat nežádoucí pozornost od situace společnosti LESS & FOREST.

Holdingová společnost LESS a její dceřiná firma jsou v insolvenci od loňského podzimu. Později se v úpadku ocitla i společnost LESS & TIMBER. Na konci ledna věřitelé společnosti LESS & FOREST rozhodli o tom, že úpadek této firmy bude řešen reorganizací. Společnost má vypracovat reorganizační plán a předložit ho věřitelům ke schválení. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 1 497 věřitelů s více než 1 600 pohledávkami.

LČR vypíší tendr na poskytování právních služeb za 400 milionů

Lesy ČR chtějí vypsat veřejnou zakázku na poskytování právních služeb za 400 milionů korun na období čtyř let. Podnik by také měl jednat o snížení cen na servisní služby na informační technologie. Informoval o tom mluvčí podniku Boublík.

„Dozorčí rada podniku doporučila tuto veřejnou zakázku konzultovat s organizací Transparency International ČR,“ uvedl Boublík. LČR chtějí veřejnou zakázku zadat v otevřeném nadlimitním zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Hodnota zakázky podle mluvčího odpovídá náročnosti a závažnosti řešené právní agendy LČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...