Lednový zahraniční obchod skončil pěknými čísly, vývoz i dovoz ale klesá

Praha - Zahraniční obchod za leden skončil pěknými čísly, přebytek činil 31,5 miliardy korun a příjemně překvapil. Nicméně analytici upozorňují, že vývoz a dovoz meziročně klesly. U exportu se není čemu divit, neboť ten je úzce navázán na dění v Německu, kde ekonomika rostla jen minimálně. Dovoz je pak ovlivněn slabší poptávkou českých domácností. Výsledky představil Český statistický úřad (ČSÚ).

Proti prosinci vývoz podle předběžných údajů po sezonním očištění klesl o dvě desetiny procenta a dovoz o 3,6 procenta. Podle statistiků ale trend vývoje ukazuje na růst vývozu o 0,6 procenta a dovozu o 0,4 procenta.

„Recese v eurozóně a slabší ekonomická výkonnost Německa ve druhé polovině loňského roku si vybírá daň v podobě horších výsledků českého zahraničního obchodu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Evropská recese negativně ovlivňuje především hlavní exportní artikly, což jsou automobily. „Vedle toho nepřekvapivý propad dovozu jen potvrzuje, že tuzemská spotřebitelská i investiční poptávka zůstává i v úvodu letošního roku v útlumu. Import tak nadále ukazuje, že ochota lidí utrácet za spotřební zboží klesá a chuť firem investovat zatím slábne,“ dodal ekonom ČSOB Petr Dufek.

V jakých odvětvích došlo ke zlepšení či zhoršení

Dobrý výsledek „táhne“ hlavně přebytek u strojů a dopravních prostředků, který v meziročním srovnání stoupl o 1,3 miliardy korun. U průmyslového spotřebního zboží přebytek vzrostl o 1,2 miliardy korun. U chemických výrobků se zmenšilo záporné saldo o 400 milionů korun a přechodem z pasiva do aktiva se zlepšila bilance obchodu s nápoji a tabákem o 100 milionů korun.

Naopak u minerálních paliv, potravin a živých zvířat se deficit prohloubil shodně o 800 milionů korun a u surovin o 200 milionů korun. U polotovarů a materiálů kleslo kladné saldo o 400 milionů korun.

Obchodování se státy Evropské unie bylo v letošním prvním měsíci v přebytku 65 miliard korun, což je ale meziročně o 5,4 miliardy méně. Se státy mimo unii kleslo záporné saldo o 6,3 miliardy na 33 miliard korun.

„Velmi v tomto směru bude záviset především na kondici německé ekonomiky, která, alespoň podle posledních čísel, ožívá,“ uvedl předseda Asociace exportérů Jiří Grund. ČR se i tak podle analytiků letos zřejmě dočká rekordního přebytku obchodní bilance. Ten by podle odhadů mohl dosáhnout 350 až 380 miliard korun.

Celou zprávu ČSÚ naleznete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...