Lašákova varianta restrukturalizace ČSA nejspíše přebije Novákovu

Praha – Podle prezidenta Českých aerolinií Radomíra Lašáka je plán, který předložilo představenstvo před půl rokem, jediný reálný. Lašák takto reagoval v pořadu ČT Otázky Václava Moravce na dotaz, s jakou strategií přijde představenstvo firmy na pondělní schůzku dozorčí rady ČSA, kde se má jednat o záchranném plánu společnosti. V minulých dnech totiž šéf dozorčí rady Václav Novák přišel s radikálnější variantou restrukturalizačního plánu, než jakou prosazuje Lašák.

Podle Lašáka pouze vznikly dvě varianty na vývoj firmy v příštím roce. Ty se pak lišily zejména v položce výnosy, když Novák počítal s tím, že příští rok bude pro aerolinky těžší, než předpokládá představenstvo firmy. Také proto navrhl Novák vyšší škrty.

Radomír Lašák, prezident ČSA

„ČSA měly vždycky jenom jeden plán.“

Nahrávám video

Pokud bude restrukturalizační plán současného vedení ztrátových aerolinií přijat, může firma již v příštím roce vykázat zisk, uvedl Lašák. Součástí plánu je mimo jiné snížení počtu zaměstnanců na 3 600 a počtu letadel na 45 na konci roku 2010.

Lašák v Otázkách Václava Moravce přiznal, že našel s odbory a zejména pak odborovou organizací pilotů Českých aerolinií CZALPA cestu ke společnému vyvedení aerolinií ze současné krize. „V souvislosti s ČSA se velmi neuváženě používají slova jako bankrot či insolvence,“ stěžoval si Lašák. Podle něj však tato označení semkla postoj lidí kolem ČSA dohromady a začalo se jednat.

Gaspar: I kdyby piloti pracovali zadarmo, ČSA by stejně byly ztrátové

Šéf CZALPA Filip Gaspar se navíc tento týden nechal slyšet, že České aerolinie mzdy zaměstnanců neohrožují: „I kdyby piloti pracovali zadarmo, ČSA by stejně byly ztrátové.“ Také Gaspar vidí problém spíše ve výnosech.

Na to však Lašák oponuje celosvětově špatnou situací na leteckém trhu. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) totiž nedávno zvýšilo odhad letošních ztrát světových aerolinek na 11 miliard dolarů (191 miliard korun). Odhad IATA z konce dubna přitom šplhal k necelým pěti miliardám, konkrétně se jednalo o 4,7 miliardy dolarů.

ČSA se daří na poli přepravy cestujících

Jak Lašák uvedl, i když se v září tržby ČSA propadly meziročně o bezmála dvě miliardy korun, byl ve stejném období zaznamenán nárůst počtu cestujících o 1,6 procenta. U jiných srovnatelně velkých leteckých společností, jako je například Austria Airlines, však Lašák zdůraznil záporné hodnoty. Podle něj má rozhodující podíl na pozitivních číslech ČSA přeprava tzv. transferových cestujících, na které by se firma měla více zaměřit i v budoucnosti.

Lašák zdůraznil, že škrtat hodlá i v řadách řídících členů firmy: „Navrhujeme snížit počet členů dozorčí rady z dvanácti na devět nebo až na šest, pokud si to nový vlastník bude přát. Sníží se i počet členů z devíti na pět.“ Tuto informaci již dříve deklarovala mluvčí ČSA Hana Hejsková. Kterých nynějších členů představenstva se zeštíhlování týká, však neupřesnil ani jeden z nich.

Podle zdrojů České televize má být na pondělním zasedání dozorčí rady  prezident Lašák odvolán, šéf dozorčí rady Václav Novák se údajně chystá sám rezignovat a má dojít ke zmiňovanému snížení počtu členů dozorčí rady a představenstva.

  • Filip Gaspar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1174/117355.jpg
  • Přepravení cestující ČSA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1094/109376.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
18:09Aktualizovánopřed 22 mminutami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 3 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 19 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.