Nikósie - Kyperský prezident Nikos Anastasiadis usiluje o změnu kontroverzního zdanění bankovních vkladů dohodnutého v rámci pomoci od eurozóny, aby omezil dopady na malé střadatele. Uvedl to v neděli v televizním projevu. Upozornil zároveň, že střadatelé, jejichž vklady budou zdaněny, budou odškodněni akciemi bank. Vyzval také zákonodárce, aby program pomoci schválili.
Anastasiadis upozornil, že Kypr si musel vybrat mezi zdaněním bankovních vkladů a státním bankrotem. Ten by podle něj mohl vést k odchodu země z eurozóny. „Řešení, které jsme zvolili, není tím, co jsme chtěli. Za daných okolností je však nejméně bolestivé,“ prohlásil.
Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr ale v rámci dohody musí vybrat jednorázovou daň 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.
Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného s vyjednáváním se nyní Kypr snaží dosáhnout toho, aby u vkladů do 100 tisíc eur byla zavedena 3procentní daň, u vyšších vkladů daň na úrovni 12,5 procenta.
Kypr je po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku pátou zemí, která musela v důsledku dluhové krize požádat eurozónu o finanční pomoc. S pomocí, již dříve dostaly jiné země eurozóny, podmínka zdanění vkladů spojena nebyla.
Dohoda o zdanění vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru i některých politických stran. Kyperský parlament se dnes rozhodl odložit jednání o zdanění vkladů na pondělí. Ve sněmovně čítající 56 poslanců nemá žádná strana jasnou většinu a tři strany již ohlásily, že zdanění vkladů nepodpoří. Komunistická strana AKEL dokonce uvedla, že zvažuje návrh na odchod Kypru z eurozóny.
Nikos Anastasiadis
„Zcela sdílím špatnou náladu, kterou toto obtížné rozhodnutí způsobilo. Proto nadále bojuji za to, aby bylo rozhodnutí eurozóny v příštích hodinách pozměněno, a omezily se tak dopady na malé střadatele.“
