Kvůli špatnému měření je teplá voda v Česku příliš drahá

Liberec - O 200 až 500 korun měsíčně více platí za teplou užitkovou vodu české domácnosti napojené na centrální teplo. Důvodem jsou nepřesné měřicí přístroje v bytech, které pracují s až 40procentní chybou. Čísla vyplývají z výzkumu, který v posledních čtyřech letech provedla Technická univerzita v Liberci ve spolupráci se společností EESA Lomnice nad Popelkou. V rámci projektu podpořeného ministerstvem průmyslu a obchodu vyvinuly i zcela novou technologii, která je schopna zajistit přesné měření, a tím výrazně přispět ke snížení nákladů na teplou vodu.

„Ke zjištění reálné spotřeby tepla v domě stačí instalace dalšího měřicího zařízení na patě domu, což u běžného panelového domu představuje investici kolem 100 000 korun. Během jediného roku se ale tyto peníze na úsporách vrátí,“ uvedl majitel společnosti EESA Martin Kocourek. Navíc podle něj může měření odhalit slabá místa v systému.

Teplárny se proti nařčení ohrazují

Nahrávám video
Reportáž Milana Brunclíka
Zdroj: ČT24

Ovšem podle Teplárny Liberec jsou čísla nadhodnocená. Teplá voda představuje asi 30 procent nákladů účtovaných za teplo, tedy v průměru 460 korun měsíčně pro průměrnou libereckou domácnost, jak uvedl mluvčí teplárny Lukáš Jankovský. To by při chybě měření 20 až 40 procent znamenalo, že liberecká domácnost platí měsíčně za teplou vodu v průměru o 90 až 180 korun víc, než odpovídá reálnému odběru.

Náklady na teplou vodu totiž zvyšuje nutnost systém neustále ohřívat kvůli studené vodě, která se do něj dostává. Důvodem jsou nekvalitní pákové baterie, případně ji tam sami odběratelé napouštějí, když na svém měřidle teplé vody snižují odběr uměle.

Projekt podpořilo ministerstvo průmyslu zhruba osmi miliony korun. Cílem je snížit energetickou náročnost celého systému. Do výzkumu se zapojily teplárny v Liberci, Aši a Strakonicích, Elektrárna Opatovice a Pražská teplárenská. Přesto podle Kocourka zatím v Česku o nový systém měření není zájem. „Do zahraničí jsme jich přitom dodali už několik tisíc,“ řekl Kocourek. Důvodem je podle něj neinformovanost odběratelů i nezájem teplárenských společností, které podle Kocourka o přesné měření příliš nestojí: „Ukázalo by se, že ztráty v rozvodech jsou větší než 30 procent, které dovoluje legislativa.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
13:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
10:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 8 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 16:37

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...