Kvůli chladnému počasí v posledních dnech začalo klesat množství plynu v zásobnících. Aktuálně jsou naplněné asi z 86 procent. Spotřeba plynu oproti minulému týdnu může být podle odhadů odborníků asi o čtvrtinu vyšší. Pořád se ale podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) daří držet úsporu ve spotřebě. Zároveň ubezpečil, že plyn v zásobnících nedojde.
Kvůli mrazivému počasí ubývá plynu v zásobnících, podle Síkely jeho vyčerpání nehrozí
„Je velmi dobré, že pořád trvá úsporný trend – přesto, že se v těch velmi chladných posledních dnech spotřebovává více,“ řekl ministr s tím, že nehrozí, že by se zásobníky přes zimu vyčerpaly.
Do Česka teď proudí výrazně méně plynu než v předchozích letech. Výpadky toho ruského se částečně podařilo nahradit pomocí terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. I přesto se ale spotřebuje víc, než se doveze a plynu v zásobnících tak bude dál ubývat.
V Česku je celkem devět zásobníků plynu, v Dolních Dunajovicích je největší z nich. Před zimou se je podařilo naplnit téměř ze sta procent, teď zásoby začaly kvůli chladnému počasí klesat.
„Přibližně tři čtvrtiny spotřeby zajišťujeme nyní ze zásobníků. Pokud by se teploty i dovoz plynu udržely na této úrovni do konce roku, poklesne v lednu zaplněnost zásobníků na 73 procent,“ uvedl specialista na energetiku a plynárenství z EGÚ Brno Michal Kocůrek.
V případě, že by se takto nízké teploty přesunuly i na leden, na konci března by podle výpočtů zbylo v zásobnících jedenáct procent plynu. To je ale podle Kocůrka méně pravděpodobné, protože se nedá očekávat, že by takto nízké teploty vydržely dlouhodobě.
„Pokud teploty pro zbytek zimy dosáhnou například loňských hodnot, dovoz bude nadále deset milionů kubíků a zároveň budeme pokračovat v nižší spotřebě plynu, pak nám na konci března zůstane v zásobnicích ještě asi 21 procent plynu,“ doplnil Kocůrek.
Větší spotřeba plynu v posledních dnech je znát i například v brněnské teplárně. Od začátku týdne kvůli nízkým teplotám stoupla asi o třetinu. Stále je ale vidět, že domácnosti šetří – ještě v listopadu byla meziroční úspora dvacet procent.
„Při chladném počasí vnímáme, že úspory jsou někde spíše kolem deseti procent. Se změnou teploty o jedno procento se mění spotřeba energie, potažmo i zemního plynu, o pět až šest procent,“ popsal finanční ředitel brněnských tepláren Přemysl Měchura.
A úspora plynu je podle ministra průmyslu vidět i v celorepublikových číslech. „Když vezmeme spotřebu od začátku roku v porovnání s průměrem posledních tří let, tak jsme ušetřili zhruba 15 procent. Když to porovnáme s posledním rokem, je to skoro čtvrtina,“ podotkl Síkela.
„Ty úspory jsou dány zejména tím, že vyrábí méně firmy, méně vyrábí průmysl a ten vyrábí méně proto, protože je v kritické situaci. Chlubit se tím, že díky tomu šetříme, no to je úplně převrácené, to mi připadá, že přiletěl z nějaké úplně jiné planety,“ reagoval místopředseda sněmovny a bývalý šéf resortu průmyslu Karel Havlíček (ANO).
I když podle ministra průmyslu nehrozí, že by se tuto zimu zásobníky plynu vyčerpaly, klíčové bude, kolik plynu v nich zbyde na zimu příští.
Zásobníky na plyn v Česku provozují tři hlavní společnosti. Největší co do objemu i do naplněnosti jsou aktuálně ty od RWE – sem patří například zásobník v Hájích nebo Tvrdonicích. Skladiště plynu v Dambořicích a Uhřicích jsou vyčerpaná zhruba z jedné čtvrtiny.
Zásobníky se využívají hlavně v zimních měsících, kdy je spotřeba výrazně vyšší než dovoz. Například Dambořice – až do 7. listopadu plyn z tohoto zásobníku nebyl potřeba. Od té doby se ale využívá denně. Nejvíce plynu se vytěžilo v úterý 13. prosince. To byl také dosud nejchladnější den. Na Šumavě bylo minus 25 stupňů Celsia.
V celé Unii jsou teď zásobníky plynu v průměru plné asi z 85 procent. Nejvíc naplněné zásobníky má teď Polsko. Přes 90 procent plynu v zásobnících má také Portugalsko, Španělsko, Chorvatsko nebo Dánsko. Jenže jejich kapacita je několikanásobně menší.
Největší kapacitu zásobníků v Evropě má Německo – s přehledem by se do nich vešel plyn ze všech jmenovaných zemí. Německo má teď zásobníky naplněné také skoro z devadesáti procent.