Koruna ráno trochu ztratila dech, odpoledne však prudce posílila

Praha - Ačkoli česká měna dnešního rána oslabila až 28,21 koruny za euro, odpoledne výrazně zpevnila vůči oběma hlavním světovým měnám. Kurz se ustálil na 27,60 koruny za jedno euro a 21,75 za jeden dolar. Jde prý mimo jiné o důsledek ohrazení České národní banky (ČNB) spolu s jinými středoevropskými centrálními bankami vůči nesmyslným informacím světových médií ohledně stavu ekonomik střední Evropy. V budoucnu se dá však očekávat spíše oslabování měny pod vlivem dalších negativních zpráv z ekonomiky.

„Tentokrát šlo o prestižní britský týdeník The Economist, který byl s informováním o údajném předlužení českých domácností v zahraničí vedle jako jedle,“ komentovala nutnost vystoupení ČNB analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Doplnila, že v dobách krize bohužel investoři věnují více pozornosti zprávám negativním, a tak se dementování zřejmě dostane méně pozornosti.

Vedle reakce guvernérů centrálních bank na dezinformace některých světových deníků a také analytiků pak za zpevněním české měny stojí také jednorázová transakce společnosti Sanofi-Aventis, která nakupovala koruny za eura kvůli akvizici Zentivy. Ranní propad kurzu, který by příliš nepomohl například českým turistům, kterým by zdražil jejich zahraniční dovolené, může souviset s mírou averze k riziku ve světě.

3 minuty
Rozhovor s Davidem Markem
Zdroj: ČT24

Problémem je velká proměnlivost, je třeba obchody zajišťovat

Podle analytiků se nedá očekávat v příštích týdnech posilování české koruny. Velké výkyvy kurzu zřejmě zůstanou. Jejich zdrojem mohou být statistiky dokládající horší průběh světové recese, další problémy finančního sektoru a na druhé straně aktivita centrálních bank a politiků. Podle analytika společnosti Patria Davida Marka by kurz však měl překročit hodnotu třicet korun za euro pouze v případě bankrotu některé z ekonomik střední a východní Evropy či pádu banky specializované na cizoměnové úvěry.

Kurzové pohyby vedly k tomu, že oproti loňskému roku vzrostl zájem o zajišťovací obchody až o 333 procent. Za velmi vysoké proměnlivosti kurzu je totiž velmi obtížné provádět jakékoli kalkulace. „Slabší koruna sice zvyšuje konkurenceschopnost, problémem je však její proměnlivost, volatilita. Ne haléřové, ale korunové pohyby ze dne na den jsou to, co znemožňuje najít ten správný okamžik pro zajištění kurzových rizik pro exportéry, aktuální kurzový vývoj tak není výhodou,“ dodal pro Českou televizi Marek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...