Bogota – Pěstitelé proslulé kolumbijské kávy se musí stále více spoléhat na pomoc genetických vědců. Kávě z laboratorně upravených rostlin náleží už plných 12 procent kolumbijského trhu s kávou. Důvodem jsou výrazné klimatické změny v posledních letech. V loňském roce měli pěstitelé kvůli nepřízni počasí dokonce nejslabší úrodu za 30 let – pouze osm a půl milionu pytlů. Modifikace kávovníků zvýší šanci rostlin ustát i útoky nemocí a škůdců.
Na záchraně prestiže i množství jedné z klíčových vývozních surovin spolupracuje kolumbijské ministerstvo zemědělství a tým mikrobiologů. Nezvyklá horka v kombinaci s vydatnými srážkami se v posledních letech na kávovnících výrazně projevila. Většina rostlin změnu podnebí neustojí, a na nových úrodách se musí pracovat rychle. „Genetický vývoj je nutný k tomu, aby se rostliny mohly ubránit houbám nebo broukům, kteří žerou výhradně kávovníky, a novým nemocem, protože jich přibývá. Nemůžeme dovolit, aby tolik plantáží vyšlo bez úrody, potřebujeme vyvážet,“ uvedl ředitel projektu genetického vývoje Ricardo Acuña.
Na hlavních plantážích, ze kterých jde většina zrn na export, už je skoro sto dvacet tisíc hektarů genetické odrůdy „kastilo“. Je pojmenovaná po biologiovi, který běžnou arabicu v laboratoři upravil tak, aby nepodlehla plísním ani několika stupňům Celsia navíc. „Tyhle experimenty už trvají patnáct let a lidé už vlastně pijí kávu ze zrn čtvrté a páté generace, ale vlastně si toho nevšimnou, protože zrnka vypadají pořád stejně. Ale teď už je káva opravdu výsledkem vývojové technologie,“ dodal ředitel firmy Cenicafe Fernando Gast.
Kolumbie doufá, že s pomocí výzkumu do roku 2014 znovu vypěstuje stejné množství jako před kávovou krizí, což je nejmíň jedenáct milionů pytlů kávy za rok. Vládě ale ještě zbývá přesvědčit malé pěstitele - ti chtějí místo modifikovaných keřů dál sklízet ze svých starých odrůd.
