Důchody by se měly od ledna zvýšit průměrně o 900 korun. Od příštího roku se také zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun z nynějších 220 tisíc korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Shodly se na tom vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o jedenáct miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Před zasedáním koaliční rady nebylo jasné, jestli se vláda přikloní k průměrnému růstu o 900 korun měsíčně, nebo jenom 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale trvala na tom, aby koaliční rada rozhodla o růstu důchodů už teď. Pro zvýšení průměrné penze o 900 korun měsíčně je totiž potřeba změnit zákon.
Premiér Andrej Babiš (ANO) připomněl, že variantu většího růstu navrhoval už v lednu. Tento návrh ale neměl zastání u všech ministrů za hnutí ANO. „750 korun by bylo dostačující, protože pro mě jako pro investiční ministryni jsou prioritní investice,“ sdělila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Také ministryně financí prosazovala 750 korun.
Hamáček: Devět set korun navrhoval i premiér
Sociální demokraté ale přicházeli na jednání koaliční rady s růstem penzí o 900 korun. „Koneckonců, je to návrh i pana premiéra, který hovořil o 900 korunách pro naše seniory,“ připomněl šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. „Předně je velmi nedůstojné se handrkovat o 150 korun. Všichni se shodneme na tom, že vyšší důchody si naši senioři zaslouží,“ dodala Maláčová.
Pro státní rozpočet znamená rozdíl 150 korun v součtu téměř sedm miliard ročně; zatímco zvýšení průměrné penze o 750 korun by vyšlo na 25,6 miliardy, růst o 900 korun znamená pro rozpočet 32,5 miliardy.
Zvýšení tak nakonec bude stejné jako v letošním roce, podobně také oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. Víc peněz při valorizaci tedy putuje do pevného dílu, který mají všichni důchodci stejný. Méně se naopak přidává k zásluhové procentní části, v níž se odráží počet odpracovaných let a výše výdělků a odvodů.
Zvýšený rodičovský příspěvek pro méně rodin
Ustoupit musela sociální demokracie v debatě o rodičovském příspěvku. U jeho zvýšení se ANO s ČSSD dohodly na tom, že se bude vztahovat na méně rodin. „Kompromis pro obě strany byl dát to nově narozeným dětem,“ řekl Babiš.
Podle Maláčové bylo rozhodnutí přijato z ústavněprávních důvodů. Její původní návrh počítal s tím, že by zvýšený příspěvek pobírali rodiče všech dětí, které nedosáhli věku čtyř let. Schillerová uvedla, že růst příspěvku bude pro rozpočet roku 2020 znamenat zvýšení výdajů zhruba o tři miliardy korun.
Představitelé koaličních partnerů se také dohodli na zavedení zálohovaného výživného. Opatření by mělo platit od roku 2021, o jeho detailní podobě ale ještě budou ministerstva jednat. Strany se dohodly, že celkové náklady na zavedení zálohovaného výživného na státní rozpočet nepřesáhnou 1,2 miliardy korun ročně.
