Chicago - Prezident Václav Klaus představil v Chicagu osmero pro nápravu Evropy. Starý kontinent je podle něj zasažen hlubokou systémovou krizí, kterou způsobuje oslabení národních států a nevhodná měnová unie. Změnu by podle prezidenta přineslo například opuštění „neproduktivního a paternalistického“ sociálně tržního hospodářství či ucelený program redukce mandatorních vládních výdajů.
Klaus na konferenci pořádané organizací Chicago Council on Global Affairs (Chicagská rada pro globální záležitosti) také vyzval k tomu, aby se Evropa zbavila nadměrné centralizace, která oslabuje její rozvoj. Odmítl rovněž ekologickou legislativu, která je podle něj brzdou rozvoje. „Zeleným musí být zabráněno v tom, aby přebírali stále více ekonomiky pod prapor tak chybných myšlenek, jako je doktrína globálního oteplování,“ řekl prezident.
V narážce na současné problémy předluženého Řecka uvedl, že jednotlivé země by měly mít možnost opustit evropskou měnovou unii. Zopakoval, že Řecko považuje za oběť chybného uspořádání eurozóny. Podle něj nejde o optimální měnovou unii, protože pod jednou měnou, jedním směnným kurzem a jednou úrokovou sazbou slučuje ekonomicky zcela nesourodé země.
Odchod Řecka z eurozóny nebude katastrofou
Takové měnové unie jsou podle českého prezidenta velmi nákladné a dlouho nevydrží. Jejich přežití by vyžadovalo velkou míru solidarity mezi jednotlivými zeměmi, podotkl Klaus. Dodal ale, že takovou solidaritu, jakou se například vyznačovalo západní Německo po sjednocení s východním Německem, v současné Evropské unii nevidí.
Klaus odmítl hlasy, že případný odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofou. Připomněl pokojné rozdělení společné měny při rozpadu českozslovenské federace. „Technicky je to snadné,“ uvedl. Dodal, že v této souvislosti rád říká, že Češi a Slováci jsou experti na likvidaci monetárních unií.
Je potřeba radikální změna v některé z velkých zemí EU
Ohledně případných změn v Evropě, které považuje za potřebné, je ale český prezident skeptický. Vyžadovaly by prý, aby se do ní vrátila politika, kterou prý nadnárodní evropské instituce zcela záměrně potlačily. Takový zvrat ale podle Klause může přinést jen radikální politická změna v některé z velkých zemí unie. V silách malých a středních zemí to prý není.
Klaus na konferenci v Chicagu promluvil na závěr svého pobytu ve městě, kde vedl českou delegaci na dvoudenním summitu Severoatlantické aliance. Po vystoupení na konferenci Klaus odjel na letiště, odkud odletí do Prahy.
Klausových osm bodů pro nápravu Evropy (v neoficiálním překladu ČTK z anglicky proneseného projevu)
I) Evropa se musí zbavit své neproduktivní a paternalistické sociálně tržní ekonomiky, kterou ještě více podkopává rostoucí role zelené ideologie.
II) Evropa se musí smířit se skutečností, že proces ekonomické adaptace nějakou dobu trvá a že netrpěliví politici a vlády obvykle věci zhoršují. Politici by se neměli snažit organizovat trhy, snažit se detailně řídit ekonomiku či vytvářet růst pomocí vládních stimulů a pobídek.
III) Evropa by měla začít připravovat ucelený program redukce vládních výdajů a zapomenout na flirtování s řešeními založenými na zvyšování daní. Redukce výdajů se musí převážně týkat mandatorních výdajů, protože škrty nemandatorních výdajů jsou kvantitativně jako dlouhodobé řešení nevýznamné.
IV) Evropa by měla zastavit plíživou a neustále rostoucí zelenou legislativu. Zeleným musí být zabráněno v tom, aby přebírali stále více ekonomiky pod prapor tak chybných myšlenek, jako je doktrína globálního oteplování.
V) Evropa by se měla zbavit nadměrné centralizace, harmonizace a standardizace celého kontinentu a po půlstoletí takových opatření zahájit decentralizaci a deregulaci společnosti a ekonomiky a odstranit subvence.
VI) Evropa by měla umožnit zemím, jež jsou oběťmi evropské monetární unie, aby ji opustily a vrátily se k vlastnímu monetárnímu uspořádání.
VII) Evropa by měla zapomenout na plány, jako je fiskální unie. Nemluvě o protidemokratických ambicích, jako je politické sjednocení celého kontinentu.
VIII) Evropa by se měla vrátit k demokracii, která může existovat jenom na úrovni národních států, ne na úrovni celého kontinentu. Znamená to návrat od nadnárodního uspořádání k uspořádání založenému na vztazích jednotlivých vlád.
Zdroj: ČTK
