Již nyní pořídíte letní dovolenou za cenu „last minute“

Praha - Prodej zájezdů na léto teprve vrcholí, přesto některé cestovní kanceláře již nyní nabízejí dovolenou za cenu zájezdů „last minute“. Letní zájezd lze tak už nyní koupit s dvacetiprocentní slevou a v akcích „last minute“ si lze vybrat i zájezd měsíc dopředu. Cestovky se tak snaží vyrovnat cenám, které nabízejí slevové portály, a proti původním katalogovým cenám prodávají levněji asi o pětinu. Nicméně některé slevové portály dokonce nabízejí pobyty u moře levnější až o 60 procent proti původní ceně.

Vloni si zájezd na poslední chvíli lidé vybírali jen se čtrnáctidenním předstihem, letos lze plánovat víc dopředu. Už teď se v nabídkách cestovních kanceláří objevují zlevněné zájezdy na červen i červenec.

Největší zájem je zatím o zájezdy na začátku prázdnin. Hned první červencový týden jsou totiž dva volné dny a Češi díky nim ušetří dovolenou.

Zlevněné zájezdy dopředu nabízejí i slevové portály, nejčastěji sice jde jen o prodloužené víkendy, ale lze najít i delší pobyty. Slevy průměrně dosahují až 60 procent z původní ceny, u dražších zájezdů to bývá kolem 30 procent.

Slevy se nicméně týkají hlavně zemí, které Čechy letos moc nelákají, například severní Afriky. Ale zlevnit museli i Řekové. Přesto Češi dají u cestovních kanceláří přednost jiným cílům - nejvíc jich zamíří podle odhadů do Turecka, Španělska a Bulharska.

4 minuty
Události o prodeji zájezdů na poslední chvíli
Zdroj: ČT24

A kolik Češi za dovolenou zaplatí?

Průměrná cena týdenního pobytu by se letos měla opět snížit. Zatímco vloni stál 13 tisíc osm set, letos by to mohlo být o pětistovku míň - zhruba 13 tisíc tři sta korun. Na zahraniční dovolenou ročně vyjedou asi 4 miliony Čechů. Víc než polovina z nich si vybere z nabídky cestovních kanceláří. Ti, kdo si cestu organizují sami, nejčastěji míří do Chorvatska a většinou vlastním autem.

A kolik takový výlet stojí? Tady je účet za cestu do Chorvatska: Desetidenní rakouská dálniční známka - 219 Kč a měsíční slovinská známka - 860 Kč. Poplatky za cestu po dálnici ze Záhřebu do Splitu pak proti loňsku zdražily - řidiči teď zaplatí 606 korun. Kdo chce tyto peníze ušetřit, může jet do Chorvatska po okreskách přes Maďarsko. Sice ušetří za poplatky, ale stráví v autě mnohem více hodin.

A kde se vyplatí tankovat?  Majitelé benzinových aut to příliš řešit nemusí. Po cestě je všude levněji než v Česku. Kdo jezdí na naftu, může vzít za levno plnou nádrž ve Slovinsku nebo v Chorvatsku. To znamená, že při současných cenách vyjde cesta z Prahy do Splitu a zpátky řidiče benzinových aut zhruba na 8 tisíc, a kdo má diesel, zaplatí o tisícovku míň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...