Peking – Stejně jako se dá výrazně vydělat na kávových zrnech, které prošly traktem cibetek, nabízí se i další varianta nezvyklého nápoje. Tím je čaj, který byl před posbíráním hnojen trusem pandy velké.
Panda velká je národním pokladem Číny. Navíc v současnosti začíná mít nevyčíslitelnou hodnotu i pouhý její trus. Netradiční nápad rozvinul někdejší mistr kaligrafie An Jen-Š', který vyměnil štětec za příhodný kostým a ve spolupráci s rezervacemi Čcheng-tu a Ja-an pěstuje zelený čaj hnojený právě pandím trusem.
Aby trus rostliny dokonale zásobil živinami, musí ho být celé tuny. To ale v případě pand není zas takový problém. „Trávicí systém pandy není nijak zvlášť efektivní. Pořád jedí a jedí a neustále produkují exkrementy. Jsou jako stroj na organické hnojivo. Z jídla vstřebají maximálně 30 procent výživných látek, což znamená, že zbytek vyjde z těla ve stolici,“ vysvětluje zakladatel Panda Tea An Jen-Š'.
Půl kila čaje za 65 tisíc korun
Pandy většinou jedí jen divoce rostoucí bambus, čajovník hnojený jejich exkrementy si tak zaslouží nálepku „bio“. Nejdražší přitom bude každý rok vždy první sklizeň čaje jednoduše pojmenovaného „Panda Tea“. 500 gramů současné a úplně první úrody prodává An Jen-Š' v přepočtu za 65 tisíc korun. K čaji navíc zákazník dostane i unikátní porcelánovou dózu a kaligrafický svitek, který k této příležitosti sám An Jen-Š' vytvořil.
An Jen-Š', zakladatel Panda Tea
„Druhá sklizeň už bude levnější. Půl kila tohoto čaje se prodává v přepočtu zhruba za 57 tisíc korun. Třetí sklizeň se pak bude za 30 tisíc korun. Ceny nejsou zas tak vysoké ve srovnání s tím, za jaké částky se v Číně prodávají bio čaje.“
An Jen-Š' tvrdí, že zisk z limitovaných kolekcí věnuje na rozjezd fondu, který bude podporovat projekty na ochranu životního prostředí. Byl by rád, kdyby se ekologií začalo v Číně zabývat víc lidí, především pak zemědělců. Otázkou ale je, jestli se mu podaří tak drahý čaj prodávat. Produkce Panda Tea je dost náročná. Kromě přesunu pandího trusu se dbá i na to, aby sběrači ručně sklízeli výhonky, respektive ještě čajové pupeny. Plantáže jsou navíc ve třech různých nadmořských výškách, aby získaly nejlepší kombinaci kvality.
An Jen-Š' i tak doufá, že mu jeho marketingový tah vyjde. Pravdou je, že stejně tak jako jeho nejdražší čaj - má i nejdražší káva souvislost se zvířaty. Tady se ale její zrna dostanou do poněkud těsnějšího kontaktu s trusem, když přímo projdou trávicím traktem cibetek. Cena kávy, která si ke spotřebiteli udělá zajížďku přes trávicí trakt cibetek, je vysoká. Třeba na jedné z filipínských farem vyjde kilo v přepočtu na 1 400 korun. I producenti cibetkové kávy tak jsou obviňováni z toho, že za jejich produkt hovoří spíš marketing než kvalita. Milovníci tmavého moku na něj ale nedají dopustit.
