Krmelín – Moravskoslezský kraj se dlouhodobě nemůže vymanit z kleští vysoké nezaměstnanosti. V pořadu ČT24 (Ne)zaměstnané Česko hledali zástupci nynější i budoucí vlády, zaměstnavatelů i odborů recept na to, jak lidem zajistit práci. Řešením jsou podle nich úlevy pro zaměstnavatele a také podpora vzniku nových pracovních míst. Jenže nalákat nové investory není tak jednoduché. A problém se navíc netýká jen Ostravska.
Zaměstnanci v Moravskoslezském kraji doplácejí na krizi v těžebním průmyslu. Společnost OKD, která zaměstnává 13 tisíc lidí, oznámila, že na konci roku 2014 uzavře Důl Paskov. Pracují tady ovšem asi tři tisíce lidí. Společnost doufá, že se jí podaří přesunout většinu zaměstnanců na jiné šachty. „Předpokládáme, že více než polovina současných zaměstnanců Dolu Paskov najde práci na dolech na Karvinsku… Pro zbytek, které nebude firma potřebovat, jsme připravili sociální program, který jim zajišťuje nadstandardní odstupné až ve výši 12 platů. Výše odstupného se odvíjí podle počtu let, které strávili na šachtě,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt.
Jenže problém je ten, že horníci, kteří na konci roku 2014 skutečně přijdou o práci, zřejmě jen těžko v regionu najdou nové zaměstnání. Ředitelka úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová upozorňuje: „Stále se potýkáme s příliš nízkým počtem volných pracovních míst. Máme na necelých 85 tisíc uchazečů o zaměstnání k dispozici pouze asi 3 200 volných pracovních míst.“
Navíc podle zástupce odborů Jindřicha Lettovského pracují na Dole Paskov více než dvě třetiny horníků, kterým je přes 50 let. A právě lidé v této věkové kategorii po ztrátě zaměstnání jen těžko shánějí nové místo.
V současnosti hledá v Česku práci přes 556 tisíc lidí, průměrná míra nezaměstnanosti činí 7,6 procenta. Při pohledu na jednotlivé kraje jsou však vidět velké rozdíly. Nejvyšší nezaměstnanost je v Ústeckém kraji (11 procent), dlouhodobě je ale mnoho lidí bez práce i v Moravskoslezském kraji, tady je to skoro každý desátý (9,7 procenta).
Úlevy pro zaměstnavatele mají motivovat
Poslankyně a ekonomická expertka hnutí ANO Radka Maxová naznačila, že její strana chce v nové vládě prosadit opatření, která by podpořila právě zaměstnávání lidí nad 50 let. Firmy, které by daly lidem v předdůchodovém věku práci, by za ně například nemusely platit sociální pojištění.
S úlevami pro zaměstnavatele ohrožených skupin, jako jsou kromě lidí nad 50 let i absolventi nebo rodiče po mateřské dovolené, souhlasí i KDU-ČSL. „Jedna cesta je snížit náklady práce a kompenzovat to tak zaměstnavatelům, a druhou cestou je využít naplno evropské strukturální fondy a jít cestou dotací pro vznik pracovních míst,“ říká Marian Jurečka, 1. místopředseda KDU-ČSL.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka o boji s nezaměstnaností:
„Bude to úkol jak pro ministra financí, tak pro ministra práce a sociálních věcí, aby se vytvořil plán na podporu Moravskoslezského kraje a také Ústeckého kraje. Zpracování těchto plánů bude pro vládu důležitá priorita.“
Sehnat investory je husarský kousek
I viceprezident Hospodářské komory Pavel Bartoš souhlasí s tím, že řešením nezaměstnanosti nejen v Moravskoslezském kraji je především vznik nových pracovních míst. Ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cienciala naznačil, že vláda jedná s pěti až šesti investory, kteří by mohli regionu pomoci. Jenže jednání nejsou u konce, a tak není zatím nic jisté, upozornil. Zahraniční investoři navíc podle něj v posledních měsících velmi citlivě vnímali poměrně nejistou politickou situaci v Česku, což je poněkud znervóznělo.
Také Yvona Jungová upozornila: „Nemáme stabilní právní ani daňový systém, podnikatelé nemohou dlouhodobě plánovat, protože se daně mění pomalu několikrát za rok a to je velký problém.“ Právě proto se vyjednávací tým hnutí ANO snaží v rámci koaličních jednání dohodnout s ČSSD a KDU-ČSL na nezvyšování daní. „Naším cílem je stabilita daňového systému. Současná ekonomická situace není růžová a sehnat investora, který by investoval jinde než ve své zemi, je husarský kousek,“ myslí si.
Viceprezident Hospodářské komory nabízí ještě další možné řešení. Podle něj je v kraji hodně potlačené živnostenské podnikání, bylo by tedy potřeba jej podpořit. „Musíme lidem do očí říct, že jsou zodpovědní sami za sebe, že se musí uživit,“ dodal.
Důl Paskov je dlouhodobě ztrátový, vlastní ho společnost OKD. Ročně tady prodělává 1,5 miliardy korun. OKD je stoprocentně vlastněno firmou NWR se sídlem v Amsterodamu. Tato společnost pak téměř ze dvou třetin patří skupině BXR, ve které má zhruba poloviční podíl podnikatel Zdeněk Bakala.
Důl by se podle rozhodnutí vlastníků měl uzavřít ke konci roku 2014, pracují tady přitom zhruba tři tisícovky lidí. Prezident i Rusnokova vláda by rádi ponechali těžbu na Paskově alespoň do roku 2016. To ale odmítají jeho vlastníci, pokud by museli nést náklady na další provoz dolu. S uzavřením Dolu Paskov nesouhlasí ani odboráři, podle nichž jsou pod zemí ještě miliony tun uhlí, které by se daly vytěžit.
