Praha - Každý, kdo se rozhodne postavit si vlastní dům, jistě tuší, že to nebude věc jednoduchá, a to nejen co se týče realizace stavby, ale také z hlediska získání potřebných dokumentů a povolení. Pro ty z vás, které v dohledné době tato náročná akce čeká, jsme připravili sérii článků o tom, co je potřeba vyřídit a jaké doklady je nutné nebo i vhodné obstarat, než se do stavby pustíte. Postupně se dozvíte, jak vybrat stavební pozemek, zda bude nutné žádat o územní rozhodnutí nebo postačí územní souhlas, co je potřeba k vydání stavebního povolení či ohlášení stavby, jak na změnu stavby před jejím dokončením a kdy je možné stavbu zkolaudovat. Ze všeho nejdříve je potřeba opatřit vhodnou stavební parcelu, proto je první článek věnován právě výběru pozemku.
Při výběru pozemku bude jistě hrát rozhodující roli lokalita a prostředí. Budeme vybírat především takové místo, které je nám příjemné, kde se budeme cítit dobře. Nesmíme však opomenout ani to, že pozemek musí splňovat určitá kritéria, aby na něm bylo možné stavět. Jedná se jak o předpoklady technického rázu tak o podmínky dané právními předpisy. Podstatnou roli budou hrát také naše požadavky na velikost rodinného domu, naše finanční možnosti, zda chceme dům prosluněný, nebo spíš chladnější atd.
Není řečeno, že pozemek pro stavbu rodinného domku musí být v našem výlučném vlastnictví. Jedná-li se však o pozemek cizí je potřeba zajistit jiné právo, které nám umožní na pozemku stavět (nájemní smlouva, smlouva o budoucí smlouvě kupní, právo odpovídající věcnému břemeni).
Požadavky na umístění rodinného domu
Při výběru konkrétní parcely je nutné si předem prověřit řadu důležitých údajů. Dotazem na příslušném stavebním úřadě lze zjistit, zda pozemek, o který máme zájem, je určen pro výstavbu rodinných domů podle platného územního plánu, tedy zda je vůbec možné na něm rodinný dům postavit. Také se zde dozvíme jaký typ zástavby, případně další regulační zásady budeme muset dodržet při plánování našeho domu.
Máme-li již nějakou konkrétnější představu o tom, jaké by měl mít dům rozměry, je potřeba ověřit, zda těmto rozměrům bude pozemek co do rozlohy vyhovovat. Obecně dle vyhlášky platí, že rodinný dům lze na pozemku umístit tak, že jeho vzdálenost od společné hranice s pozemkem jiného rodinného domu nebude menší než 2 metry a vzdálenost od sousedního rodinného domu nebude menší než 7 metrů. Vzdálenost průčelí domku, jsou-li v něm okna obytných místností, musí být nejméně 3 metry od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Z těchto ustanovení lze povolit výjimku v závislosti na charakteru zástavby. O tom, zda je výjimka možná, nás také informují na stavebním úřadě.
Dostupnost a zatížení pozemku
Když zvažujeme koupi pozemku, měli bychom si ho nejen osobně prohlédnou, ale měli bychom také nahlédnout do katastru nemovitostí, a to hned ze dvou důvodů. Prvním z nich je přístup a příjezd k pozemku, tedy zda se k pozemku lze dostat po nějaké veřejně přístupné komunikaci, či zda je nutné zajistit přístup jinak. Prodávající nám sice může tvrdit, že přístup je zajištěn např. přes jeho pozemek, který je hned vedle, v tom případě by ale smlouva o koupi pozemku měla obsahovat také zřízení věcného břemene přístupu a příjezdu. Nikdy nemůžeme tušit, jak se sousedské vztahy vyvinou či zda soused pozemek neprodá někomu jinému nebo mu jej nezabaví například v exekuci. Máme-li však přístup ošetřen věcným břemenem vztahujícím se k nemovitosti, přechází povinnost umožnit nám jeho výkon i na případné budoucí vlastníky.
Dalším důvodem návštěvy katastrálního úřadu je výpis z katastru nemovitostí. Tento dokument nám prozradí, zda na pozemku, o který máme zájem, neváznou žádné závazky a zda je pozemek vyjmut ze zemědělského půdního fondu. Na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností se pak dozvíme, za jakých podmínek lze pozemek ze zemědělského půdního fondu odejmout a výši náhrady za jeho odejmutí.
Napojení na inženýrské sítě
Ideální stavební parcela by měla mít napojení na inženýrské sítě, tj. rozvody elektrické energie, pitné vody, plynu, splaškové a dešťové kanalizace. V místech, kde není veřejný vodovod nebo kapacita nedostačuje, musí mít stavba dostatečný zdroj pitné vody (studna vyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby a vodohospodářské povolení). V místech, kde není veřejná kanalizace nebo její kapacita nedostačuje, musí mít stavba vlastní kapacitně a hygienicky vyhovující kanalizační zařízení - žumpu nebo domovní čistírnu odpadních vod, která vyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby a vodohospodářské povolení.
Vhodné je zjistit také pravděpodobnou výši radonového rizika, například na stavebním úřadě nebo u stavebníků na sousedních parcelách.
Další díl seriálu o tom, co všechno potřebujete ke stavbě rodinného domu, si můžete v Poradně ČT24 přečíst už v úterý 12. října.
