Jak nezatěžovat peněženku zbytečně vysokými účty za vodu?

Praha - Je několik způsobů, jak v domácnosti šetřit vodou. Některé nám ušetří desítky až stovky litrů, jiné, třeba šetření vodou při čištění zubů, se mohou zdát bezvýznamné. Dohromady se dá ale i s pár takovými „bezvýznamnými“ činnostmi ušetřit docela podstatná částka, kterou už na faktuře za spotřebu vody rozhodně poznáme.

Kde začít?

Jestliže máme zahradu, tak přímo tam. V rámci možností je vhodné sbírat dešťovou vodu například do sudu pod okapem a vodu pak využívat na zalévání. Hned po zahradě je dobré zaměřit se na spotřebu vody v koupelně. Nejvíce vody v domácnosti totiž spotřebujeme právě v ní. Pokud započítáme osobní hygienu i praní prádla, dostaneme se až na 70 procent celkové spotřeby vody v domácnosti.

Šetření vodou v koupelně

Základem šetření vodou při sprchování, mytí rukou nebo mytí nádobí jsou pákové baterie. Než si nastavíme teplotu a proud vody pomocí kohoutků, proteče několik litrů. A navíc - používání pákových baterií je pohodlnější.

Pro ty, kteří milují koupání ve vaně, máme smutnou zprávu. Zrovna vana je místo, kterým v koupelně proteče nejvíce litrů. „Při koupeli ve vaně spotřebujeme kolem 100 až 150 litrů vody, zatímco když se budeme sprchovat, tak je to kolem 30 až 70 litrů. Když se rozhodneme nahradit koupání ve vaně sprchováním, tak po přepočtení na koruny můžeme ročně ušetřit zhruba 1 500 až 3 000 korun,“ spočítala Jana Poncarová, šéfredaktorka webového portálu Nazeleno.cz. Spotřebu můžeme ovlivnit i výběrem úsporné sprchy. Každopádně platí, že jestli chceme ušetřit, na koupání ve vaně musíme zapomenout.

Zubní hygiena
Zdroj: ČT24/ISIFA/ Rex Features

V koupelně také najdeme spotřebič, který se na celkové spotřebě vody docela významně podílí. Jestli máme doma deset let starou pračku, i kdyby byla ve své době tou nejúspornější, stojí za to uvažovat o koupi nové. „Moderní pračky spotřebují, řekněme, kolem 7 až 8 litrů na 1 kilogram prádla. Pokud to přepočteme na plnou pračku, do které se vejde zhruba 5 kilogramů prádla, tak nová úsporná pračka spotřebuje na jedno vyprání kolem 40 litrů vody, zatímco starší pračka kolem 80 až 90 litrů,“ upozorňuje Poncarová. Další plus je v tom, že nynější úsporné pračky mají kromě nižší spotřeby vody i nižší spotřebu elektřiny. Náklady se vám tudíž během několika let vrátí.

Jak už stojí v úvodu tohoto článku, ušetřit se dá i na zdánlivě bezvýznamných řešeních. Při čištění zubů se vyplatí napustit si vodu do kelímku a nenechat ji během čištění téct proudem. I když se to nezdá, ušetříme tak během pár minut až 18 litrů vody. „To samé třeba platí, když si umýváme ruce a pozor bychom si také měli dávat na kapající kohoutek, protože spotřeba vody za týden jenom tím kapáním kohoutku může být až 90 litrů, což se v podstatě rovná tomu, že se vykoupete ve vaně,“ připomněla Poncarová.

Toaleta

Z koupelny se přesuneme o kousek vedle - na toaletu. Starší toaleta na jedno spláchnutí spotřebuje kolem 10 litrů vody. Pokud chceme ušetřit, je dobré zvolit dvoufázové splachování - na plnou nádrž pak spotřebujeme kolem 6 litrů a na poloviční spláchnutí kolem 3 litrů. Těch pár litrů nezní nijak závratně, pokud ale sečteme, kolikrát denně toaletu používáme, dostaneme se na docela velké číslo.

Špinavé nádobí
Zdroj: ČT24/ISIFA/ Rex Features

Mytí nádobí

Už jste možná slyšeli, že mytí nádobí v myčce je, co se týče spotřeby vody, o hodně úspornější než mytí ve dřezu. Stále tomu nevěříte? Čísla mluví jasně. „Dnes ty nejúspornější myčky spotřebují v průměru kolem 10 litrů vody na jeden cyklus mytí, zatímco když budeme nádobí umývat ve dřezu, nemluvím pod tekoucí vodou, ale že si ten dřez napustíme a pak ho oplachujeme, tak spotřeba vody může být kolem 30 až 40 litrů na jedno umytí nádobí,“ vysvětlila Poncarová. A to jsme vlastně porovnali neporovnatelné – v plné myčce totiž umyjeme o hodně víc nádobí, než v jednom napuštěném dřezu.

Pokud myčku nemáme a nechce se nám do ní investovat, je vhodné mýt nádobí následujícím postupem: napustit dřez, vypnout vodu, umýt nádobí, vypustit a znovu napustit dřez a pak v něm nádobí opláchnout. I tak ale spotřebujeme kolem 20 až 40 litrů vody. A jestliže s oblibou myjeme nádobí pod tekoucí vodou, můžeme si při něm rovnou napustit vanu – spotřeba vody při takovém způsobu mytí nádobí se tomu totiž téměř vyrovná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 7 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.