Insolvenční správce OKD neuznal pohledávky ministerstva průmyslu

Insolvenční správce těžební společnosti OKD Lee Louda popřel platnost pohledávek celkem za 1,888 miliardy korun, které přihlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Šlo o takzvanou podmíněnou pohledávku týkající se nákladů na případné zavírání dolů. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku.

Insolvenční správce neuznal mimo jiné rovněž dvě pohledávky největšího věřitele OKD, banky Citibank, dohromady za více než deset miliard korun. Jde o dluhopisy, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež je majitelem OKD, a společnost OKD za ně ručila. 

Louda nechce komentovat, proč pohledávky Citibank neuznal. Dodal, že pohledávek, které popírá, je více. Neuznal například dluh ve výši více než 2,6 miliardy korun, kterou přihlásil Otakar Černý z Havířova. Jde o údajné zneužití zlepšovacího návrhu, podle Černého se firma neoprávněně obohacovala, když využila jeho návrh na zpracování uhelných kalů.

Server ihned uvedl, že se svými pohledávkami příliš neuspěla ani slezská města. Karviná přihlásila pohledávky za 234,7 milionu korun, Louda jí ale uznal pouze 40,6 milionu. Stonava uspěla jen v pětině požadavků v hodnotě 100 milionů a Orlové uznal insolvenční správce jen pohledávky za 5,7 milionu korun, nárokovala přitom 40,7 milionu.

Louda neuznal ani pohledávky za 409 milionů korun za smluvní pokuty, které přihlásila společnost Metalimex Petra Otavy mladšího. Ve spojení s obchodníkem s uhlím Petrem Pauknerem a lobbistou Martinem Ulčákem chce získat společnost OKD, pokud projde konkurzem.

Největším uznaným věřitelem tak je aktuálně skupina Advanced World Transport (AWT), která přihlásila pohledávky dohromady za více než 460 milionů korun. AWT je spolu s českým státem (Českou správou sociálního zabezpečení) a zdravotní pojišťovnou Revírní bratrská pokladna členem prozatímního věřitelského výboru OKD.

Pohledávkami se bude zabývat přezkumné jednání. Původně bylo nařízeno na 9. srpna, avšak soudce dnes termín změnil na 10. srpna. V tento den se měla konat schůze věřitelů, jejíž termín soudce posunul o den na 11. srpna.

OKD podala v květnu sama na sebe insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům celkem více než 17 miliard korun, své závazky nedokáže splácet a její majetek nemá hodnotu ani sedmi miliard. V dolech OKD se dál těží uhlí, pracuje tam nyní i s dodavatelskými pracovníky asi 12 000 lidí. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. O budoucnosti OKD bude v srpnu rozhodovat věřitelský výbor.

OKD nechce do konkurzu

Insolvenční řízení může skončit reorganizací či konkurzem. Při konkurzu je zpeněžen veškerý majetek dlužníka a výtěžek si následně rozdělí věřitelé. V případě reorganizace, kterou navrhuje vedení OKD, společnost nadále funguje podle reorganizačního plánu, který schvaluje věřitelský výbor i soud. 

Těžební společnost OKD, jež je od května v úpadku, bude podle vedení firmy letos potřebovat externí úvěr 700 milionů až miliardu korun, jinak existuje vysoké riziko, že by musela zastavit provoz. Při procesu reorganizace, který firma preferuje před konkurzem, by se podnik neobešel bez pomoci státu. Reorganizaci požaduje také moravskoslezská krajská tripartita a k restrukturalizaci se už přiklání i ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...