OKD bude letos potřebovat úvěr 700 milionů až miliardu korun

Těžební společnost OKD, která je od května v úpadku, bude podle vedení firmy letos potřebovat externí úvěr 700 milionů až miliardu korun, jinak existuje vysoké riziko, že by musela zastavit provoz. Při procesu reorganizace, který firma preferuje před konkurzem, by se podnik neobešel bez pomoci státu. Sdělil to mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Firma podle mluvčího pravděpodobně bude mít dost peněz na mzdy za červen. Podnik ale již začal dělat administrativní kroky k uzavření Dolu Paskov.

Insolvenční návrh na sebe podala sama společnost OKD. Uvedla v něm, že dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, své závazky nedokáže splácet a její majetek nedosahuje ani hodnoty sedmi miliard. Své pohledávky už soudu přihlásilo asi 450 věřitelů. Insolvenční řízení může skončit reorganizací či konkurzem.

Při konkurzu se majetek dlužníka rozprodá a výtěžek si následně rozdělí věřitelé. V případě reorganizace společnost dál funguje podle schváleného reorganizačního plánu. Vedení OKD od začátku navrhuje reorganizaci. Reorganizaci a pozvolný útlum dolů požaduje například i krajská tripartita. 

Spolupráce vlády a místní samosprávy bude u OKD potřeba

Firma si zároveň uvědomuje, že bude potřebovat pomoci. „Aby mohla být reorganizace úspěšná, budeme v tomto procesu nevyhnutelně potřebovat spoluúčast vlády České republiky, místní samosprávy, našich dodavatelů a odběratelů a našich zaměstnanců. OKD bude v případě reorganizace pro financování svých provozů během roku 2016 potřebovat externí úvěr v rozmezí 700 milionů až jedné miliardy korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel OKD Dale Ekmark a dodal, že pokud by se nepodařilo zajistit externí financování, vedení společnosti by mohlo zahájit plán urychleného zastavení provozů, a to bezpečným a řízeným způsobem.

V nejbližších dnech se uvidí, zda bude mít firma na výplaty za minulý měsíc. „Co se týče mezd za uplynulý měsíc červen, s největší pravděpodobností se nám podaří dostatek finančních prostředků zajistit,“ uvedl generální ředitel. Rozhodujícím podle něj bude přelom tohoto a příštího týdne. „Po červenci ale nastane extrémně kritická finanční situace a OKD bude potřebovat přístup k externímu úvěru, aby mohla nadále fungovat a pokračovat v reorganizaci,“ řekl Ekmark.

Věřitelský výbor zasedne za měsíc

O budoucnosti OKD bude rozhodovat věřitelský výbor. Schůze věřitelů se koná 10. srpna. Do té doby soud ustanovil předběžný věřitelský výbor, jehož členy jsou český stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna a firma Advanced World Transport (AWT). 

Reorganizační plán, který OKD navrhuje, by podle Čelechovského řešil postupné dotěžení ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí a regulovaný útlum dolů. „To by výhledově zajistilo finanční prostředky pro dodavatele v objemu bezmála 35 miliard korun, peníze na mzdy pro zaměstnance, příjmy do státní pokladny formou daní a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění a v závislosti na budoucích cenách uhlí i možnou úhradu některých předinsolvenčních dluhů věřitelů OKD,“ uvedl mluvčí.

Jedním z prvních kroků by bylo uzavření Dolu Paskov. „Přestože ještě nebylo stanoveno datum konečného uzavření Dolu Paskov, vedení už nyní zodpovědně zahájilo předběžné administrativní kroky, které je nezbytné realizovat a zajistit před uzavřením. Jedná se například o dokumentaci pro stanovisko EIA,“ uvedl Čelechovský.

OKD se dostalo do existenčních potíží kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Nyní v ní i s dodavatelskými zaměstnanci pracuje asi 12 tisíc lidí. Vláda se zabývá tím, zda a kolik peněz stát firmě půjčí, aby měla na provozní výdaje, například na výplaty. Majitelem OKD je společnost New World Resources (NWR), kterou vlastní skupina Ad Hoc Group (AHG).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...