Insolvenční správce neuznal pohledávky Citibank za OKD ve výši 10 miliard korun

Insolvenční správce Lee Louda neuznal dvě pohledávky největšího věřitele těžební společnosti OKD, která je v úpadku. Jde o pohledávky dohromady za více než 10 miliard korun, jež přihlásila banka Citibank. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Upozornil na to v pondělí server iHNED.cz a agentuře ČTK to potvrdil Louda.

Důvody, proč pohledávky neuznal, nechtěl insolvenční správce komentovat. Řekl, že pohledávek, které popírá, je ale více.

Server uvedl, že v případě pohledávek Citibank jde o dluhopisy, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež je majitelem OKD, společnost OKD za ně ručila. Jeden z dluhopisů má v korunách mít hodnotu 9,5 miliardy, druhý přes 600 milionů.

Chyběla platná plná moc

Podle vyjádření správce v seznamu přihlášených pohledávek ale nebylo věřitelem prokázáno, že společnosti NWR dluh vznikl. „Nebylo také vůbec prokázáno, že ručitelské závazky OKD, a. s., platně převzala, neboť zejména nebyla předložena platná plná moc pro osobu podepisující,“ uvedl Louda.  

Pohledávkami se bude zabývat přezkumné jednání, které bude v srpnu předcházet schůzi věřitelů. „Protože z toho může být soudní spor, nechci to dopředu komentovat,“ řekl Louda.

Podle iHNED.cz nebyly uznány také pohledávky společnosti Metalimex Petra Otavy mladšího, který má zájem ve spojení s obchodníkem s uhlím Petrem Pauknerem a lobbistou Martinem Ulčákem získat společnost OKD, pokud projde konkurzem. Metalimex uplatňoval pohledávky celkem za 409 milionů korun za smluvní pokuty, které Louda neuznal.

Největší uznaný věřitel: skupiny AWT

Největším uznaným věřitelem tak je aktuálně skupina Advanced World Transport (AWT), která přihlásila pohledávky dohromady za více než 460 milionů korun. AWT je spolu s českým státem (Českou správou sociálního zabezpečení) a zdravotní pojišťovnou Revírní bratrská pokladna členem prozatímního věřitelského výboru OKD.

OKD podala v květnu sama na sebe insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům celkem více než 17 miliard korun, své závazky nedokáže splácet a její majetek nemá hodnotu ani sedmi miliard.

V dolech OKD se dál těží uhlí, pracuje tam nyní i s dodavatelskými pracovníky asi 12 tisíc lidí. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...