Sofie - Krize z roku 2008, která svět srazila na kolena, zkazila Evropanům chuť na gastronomické lahůdky. Teď už ale poptávka po delikatesách opět roste a bulharští farmáři mají radost. Vsadili totiž na neobvyklé chovné zvíře - hlemýžďě zahradního. V době, kdy zemědělci bojují s klesajícím zájmem o tradiční plodiny, nechávají na volných polích pást šneky. Od roku 2007 se tak vývoz šneků z Bulharska zpětinásobil.
Šnečí byznys v Evropě kvete a netradiční chovatelství bulharským farmářům slušně vynáší. Zájem o hlemýždě navíc stále roste. Loni jich exportéři ze země vyvezli skoro tisíc tun. Proto se rozhodl v tomto oboru podnikat i Stanko Totov. Šnekům se začal věnovat před devíti lety a dnes rozhodně nelituje.
Stanko Totov:
„Šneky z našeho chovu prodáváme hlavně do zemí Evropské unie - do Španělska, Itálie a samozřejmě Francie. Zvyšuje se i poptávka doma, ale zatím je to dost slabé.“
Díky obchodním úspěchům farmu Stanko několikrát rozšiřoval. Pomohly mu i dotace z Evropské unie. Dnes zaměstnává desítky lidí. „Dělám tu asi šest let. Práce to není těžká a děláme na čerstvém vzduchu. Všechno je tady na poli,“ pochvaluje si jeden ze zaměstnanců Tsanko Stankov.
Hlemýždí kaviár na talíře, hlemýždí sliz do krémů
Rozmnožování šneků jde velmi rychle. Kromě šnečího masa se navíc konzumuje i hlemýždí kaviár a draze se za něj platí. Sto gramů přijde v přepočtu až na pět tisíc korun. Šneky využívají i kosmetické firmy, které z jejich slizu získávají ingredience pro krémy na omlazení pleti. Nejvíc šneků ale směřuje na talíře vyhlášených restaurací. „Můj nejoblíbenější recept je hlemýžď po burgundsku - dušený a zapečený v ulitě s česnekovou omáčkou. To je nejoblíbenější varianta v Evropě,“ říká Totov.
Hlemýždí sezona vrcholí podzimním sběrem a letos farmáře čeká dobrý rok. Za kilo živých šneků budou totiž inkasovat až tři eura. Po předchozím krizovém období má Evropa o šneky velký zájem. Jenom největší odběratel Francie spotřebuje asi 25 tisíc tun plžů.
