Hanák: Český průmysl potřebuje cizince. Ale ty z Ukrajiny, ne ze Sýrie

Nahrávám video

Český průmysl má na pracovním trhu díru, kterou se mu stále nedaří zalepit. Chybí mu zhruba 120 až 150 tisíc odborníků od vyučených řemeslníků po vysokoškoláky. Vzhledem k populační křivce je jasné, že Češi tato místa nezaplní, nadějí se tak pro zaměstnavatele stávají cizinci. Ale ne všichni. V Interview ČT24 o tom mluvil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle analýzy brokerské společnosti Cyrrus pojme česká ekonomika bez problému 50 až 80 tisíc imigrantů. Česko by tak mělo podpořit řízenou migraci, která by postupně pomohla zaplnit volná pracovní místa.

Stát by navíc podle analýzy mohl přijetím uprchlíků ušetřit na výdajích souvisejících se stárnutím populace až 90 miliard korun ročně tím, že by imigranti snížili průměrný věk pracujících obyvatel.

Imigranti ano, ale…

„Řízená a chtěná imigrace je opravdu důležitá pro budoucnost české ekonomiky,“ souhlasí Hanák, který ale zároveň jedním dechem dodává, že se mu nelíbí, jak je analýza pojatá.

Podle něj to totiž vypadá tak, jako by měli přijít pouze imigranti ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Tedy, že se jedná pouze o aktuální migrační vlnu, která směřuje do Evropy. „Ta je ale pro Českou republiku nezajímavá a ti lidé sem nepřijdou,“ říká Hanák.

Nahrávám video

Šéf svazu českého průmyslu a dopravy dodává, že má obecně se současnou uprchlickou krizí problém. „Německá kancléřka udělala nezodpovědnou chybu za celou Evropu,“ dodává na adresu vstřícného přístupu Angely Merkelové.

Česká ekonomika je podle Hanáka naopak připravená přijmout pracovníky z Ukrajiny, Běloruska, Moldavska nebo Vietnamu. To jsou podle něj lidé, kteří mají k Čechům kulturně blíž, jsou pracovití a jejich vzdělání je možné prověřit.

Česká republika nemá špatnou pověst, i když ty výdělky tady nejsou takové, jako jsou v Německu nebo Rakousku. Je to logické, je zde jiná životní úroveň.
Jaroslav Hanák
prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

S cizinci z těchto prověřených zemí jsou většinou dobré zkušenosti. „Jsou většinou ve stavebních firmách, sezonních službách, jako je pohostinství a jiné služby. V menším měřítku jsme měli i řidiče v dopravě,“ dodává šéf svazu průmyslu.

Co s horníky z OKD?

Pracovní místa v průmyslu se nyní řeší i v Moravskoslezském kraji v souvislosti s insolvencí černouhelné společnosti OKD. V horizontu několika let by zde mělo přijít o práci zhruba 25 tisíc nejen horníků, ale i dalších pracovníků navázaných na činnost dolů.

V regionu je v současnosti asi 12 tisíc pracovních míst. „Jenomže to může být 500 kuchařů, to můžou být kadeřnice, to jsou lidi do služeb, do začínající sezony v zahradnictví a podobně,“ upozorňuje Hanák. V horizontu několika let ale podle něj může v oblasti vytvořit například automobilový průmysl až tisíc nových míst, kde by se mohli bývalí horníci uplatnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.