Cannes – Podporu Evropskému fondu finanční stability (EFSF) na summitu zemí G20 v Cannes neslíbil prakticky nikdo z členských zemí. Země se shodly na zvýšení objemu zdrojů Mezinárodního měnového fondu. Zatím se však neví, jak toho dosáhnout. Dle prezidenta EU Hermana von Rompuye vytvoří ministři financí do příští schůze tři technické možnosti, jak MMF posílit. Summit G20 také určil 29 bank důležitých pro finanční systém. Ty musí podniknout kroky, aby za ně daňoví poplatníci nemuseli platit případné ztráty.
Mezi hlavní výsledky summitu G20 měla patřit dohoda na posílení pravomocí MMF, jenž se po 2. světové válce stal poslední instancí poskytující úvěry zemím, které se ocitnou ve finančních problémech. Lídři předních světových ekonomik ale na summitu hovořili také o akčním plánu pro podporu zaměstnanosti. Vlády největších zemí skupiny G20 podepsaly také dohodu o společném postupu proti daňovým rájům.
Co stojí za snahou o posílení MMF
Podle Van Rombuye ministři financí hlavních světových ekonomik nadefinují tři technické možnosti posílení fondu do „jejich příští schůze“. Mocnosti se tímto chtějí bránit proti rozšiřování krize do velkých evropských ekonomik. Ohrožení krizí se nyní týká především Itálie a Španělska. Posílení instituce je v podstatě nutné, neboť země eurozóny jsou už vyčerpány poskytováním pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku. Itálie požádala Mezinárodní měnový fond, aby dohlížel na její hospodářské a fiskální reformy.
Šéfka měnového fondu Christine Lagardeová nakonec odjížděla ze summitu spokojena. „Odjíždím z Cannes s neomezeným, ničím nebzrděným, bezestropovým příslibem na zdrojích. Členové říkají, že udělají, co bude třeba,“ uvedla.
Na co by měl mít MMF vliv
MMF má podle plánů G20 poskytovat krátkodobé preventivní úvěry k posílení likvidity zemí ohrožených finanční krizí. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung by měly mít možnost takové úvěry čerpat i země eurozóny, a to do pětinásobku jejich kapitálové účasti v MMF. Například pro Itálii by to znamenalo možnost čerpání až do výše 45 miliard eur (přes 1,1 bilionu korun), pro Španělsko do 23 miliard eur.
MMF má kontrolovat úsporný program Itálie, na čemž se státníci včetně německé kancléřky Angely Merkelové a amerického prezidenta Baracka Obamy dohodli už ve čtvrtek večer. Itálie dnes navíc fond sama o dohled požádala, a tudíž je jasné, že je kontrole otevřena.
José Manuel Barroso
"Itálie se sama a z vlastní iniciativy rozhodla požádat MMF, aby dohlédl na plnění závazků, které Itálie dala. Já to považuji za důkaz toho, jak je reformní proces v Itálii důležitý pro tu zemi i pro eurozónu jako celek."
Zprávou, že Itálie požádala o asistenci MMF, ale není nadšen člen Výkonné rady Evropské centrální banky Jürgen Stark. Evropa tím podle něj přiznává, že selhala, že si neví s dluhovou krizí rady a bez pomoci zvnějšku ji není schopna vyřešit.
Itálie a Španělsko musí ujišťovat, že s jejich financemi je a bude vše v pořádku
„Musíme zopakovat, že trhy znovu ukázaly, že našim dluhopisům věří,“ uvedla španělská ministryně hospodářství Elena Salgadová. Na rozdíl od dvacetimilionového Řecka, které má podíl na celkovém HDP eurozóny pouhá dvě procenta, se Itálie a Španělsko řadí mezi třetí a čtvrtou největší ekonomiku měnové unie.
Na kobereček musí i banky - evropské, asijské i americké
Summit G20 krom toho stanovil seznam 29 systémově důležitých finančních institucí. Krach těchto bank by ohrozil celý globální finanční systém, a tyto banky proto musí splňovat přísnější požadavky na potřebu kapitálu a vytvořit plán na likvidaci bez pomoci daňových poplatníků, pokud by se ocitly v problémech. Na seznamu je 17 bank z Evropy, osm ze Spojených států a čtyři z Asie.
G20 se dohodla na zvýšení kapitálové přiměřenosti u těchto bank do roku 2016. Rada pro finanční stabilitu (FSB), mezinárodní orgán pro dohled nad bankami, rovněž uvedla, že banky budou muset vytvořit do konce roku analýzu „living will“, což je výraz, který se používá pro dokumenty uvádějící přání člověka nebýt uměle udržován při životě v případě smrtelné nemoci.
Systémově důležité finanční instituce podle G20
Bank of America, Bank of China, Bank of New York Mellon, Banque Populaire, Barclays, BNP Paribas, Citigroup, Commerzbank, Credit Suisse, Deutsche Bank, Dexia, Goldman Sachs, Group Crédit Agricole, HSBC, ING Bank, JP Morgan Chase, Lloyds Banking Group, Mitsubishi UFJ, Mizino, Morgan Stanley, Morfea, Royal Bank of Scotland, Santander, Société Générale, State Street, Sumitomo Mitsumi, UBS, Unicredit Group, Wells Fargo
Americký prezident Barack Obama na závěr summitu upozornil, že boj proti evropské dluhové krizi a jejímu šíření je důležitou otázkou i pro Spojené státy. Proto doufá, že Evropa své problémy brzy překoná a opět se jí hospodářsky začne dařit. „Všichni máme velký zájem na úspěchu Evropy a všichni bychom byli zasaženi, kdyby v Evropě nedocházelo k růstu. To by se týkalo i USA, protože u nás je Evropa největším obchodním partnerem. Pakliže by nerostla Evropa, tak bychom nemohli pro Američany zajistit více pracovních míst, optimalizaci fiskální politiky a bojovat proti špatnému stavu střední třídy,“ upozornil ve svém projevu Obama.
Žhavým tématem byly i daňové ráje
Tématem G20 ale nebyl jen boj s ekonomickou krizí. Vlády Spojených států, Číny, Německa a řady dalších zemí podepsaly rovněž dohodu o společném postupu proti daňovým rájům. Díky ní by chtěly pro své státní pokladny získat navíc až desítky miliard dolarů, které se zatím schovávají na nezdaněných kontech. Dohoda navazuje na snahu Spojených států a zemí Evropské unie přinutit k větší spolupráci Švýcarsko a další takzvané daňové ráje, v jejichž bankách je patrně mnoho kont s nezdaněnými vklady. Ve Švýcarsku je to díky jeho přísnému bankovnímu tajemství, v jiných zemích to může být jen kvůli jejich neochotě v potírání daňových úniků spolupracovat.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident
"Nechceme žádné další daňové ráje. Ta zpráva je naprosto jasná – země, které budou fungovat jako daňové ráje a budou sloužit k ukrývání financí, budou vypovězeny z mezinárodního společenství."
Sarkozy zároveň vyjádřil přesvědčení, že už v příštím roce bude v Evropské unii uvalena daň na finanční transakce. Přiznal však, že se evropským zemím nepodařilo přesvědčit partnery v G20 k zavedení takové daně v širším měřítku.
