Paříž - Francouzští poslanci dnes definitivně rozhodli ve prospěch důchodové reformy prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ta zvyšuje minimální věk pro odchod do důchodu pro Francouze, kteří odpracovali minimálně 40 let, z 60 na 62 let, pro ostatní posouvá nárok na plný starobní důchod z 65 na 67 let. S reformou ale nesouhlasí 70 procent Francouzů. V uplynulých týdnech to dávali najevo bouřlivými protesty. V jejich důsledku mají podle serveru Le Monde stále problémy se zásobováním palivem až 4 000 benzinek z celkového počtu 12 500. Zcela na suchu je každá pátá čerpací stanice.
Konečnou verzi důchodové reformy schválili francouzští poslanci, stejně jako Senát. Schvalovací proces v parlamentu tím skončil. Sarkozy má reformu podepsat, až ji posoudí ústavní rada, kterou chce podle úterního oznámení opoziční Socialistická strana požádat, aby posoudila slučitelnost reformy s ústavou. K podpisu by mohlo dojít příští měsíc.
Cenou za francouzskou penzijní reformu přitom byly dva měsíce stávek, milionové protesty ve 230 městech, nedostatek pohonných hmot a náklady šplhající do stovek milionů eur. Země se bude k normálu vracet pomalu.
Problémy se zásobováním palivem v některých oblastech trvají
Zhruba 20 procent čerpacích stanic v zemi stále nemá co prodávat. Ve stávce dnes ráno sice ještě zůstávalo sedm z dvanácti francouzských rafinerií, během dne ale začali jejich zaměstnanci blokádu postupně odvolávat. Podle svazu ropného průmyslu UFIP se rafinerie pokusí na nadcházející víkend Všech svatých zajistit maximální dodávky. V této době se totiž poptávka po pohonných hmotách ve Francii tradičně zvedá.
„Sklady paliva už nejsou blokované. Jen je nutné pohonné hmoty rozvést do čerpacích stanic. Další rafinerie se rozhodly k obnovení provozu. Návrat k normálu je těžký, jen to chce čas,“ prohlásil francouzský ministr vnitra Brice Hortefeux. Francie musela kvůli protestům sáhnout k dovozu benzinu, který jinak zpravidla pouze vyváží. Stávka tak pomohla ostatním evropským rafineriím, jejichž ziskové marže vystoupaly na nejvyšší hodnoty za poslední dva roky.
Jacques Myard, poslanec vládní strany UMP
„Každý ví, že ve skutečnosti neexistuje žádná alternativa. Žádná vláda vám od takové reformy necouvne. Všechny státy v Evropě prodlužují důchodový věk na 66, 67, 68 let.“
Poslanci s konečnou platností nechali každého Francouze před důchodem pracovat o dva roky déle než dosud. Ani studentům se nepodařilo na poslední chvíli protestní hnutí oživit. Odbory říkají, že jejich boj nabere nových forem, ale ve skutečnosti odpor zvadl.
K normálu se už vrátila i veřejná doprava ve Francii. Z ulic jihofrancouzské metropole Marseille pomalu mizí odpadky, které se tam nahromadily během dvoutýdenní stávky popelářů. Navíc podle tamní ministryně financí Christine Lagardeové by téměř dvoutýdenní stávky v dopravě i protesty proti připravované penzijní reformě mohly Francii připravit denně až o půl miliardy dolarů. Odhady podle ní mluví o 280 až 560 milionech dolarů.
Reforma se ovšem podepsala na rekordním propadu popularity prezidenta Nicolase Sarkozyho. Nyní ho podporuje jen asi 29 procent Francouzů, což mu dává nedobrou vyhlídku pro prezidentské volby za dva roky. Ale podle prezidenta nešlo krachu štědrého penzijního systému jinak zabránit.
Opozice ovšem měla vlastní recept na řešení deficitu systému, který už nyní vyšplhal na 32 miliard eur a každým rokem bude narůstat. Navrhovala víc zdanit bohaté. Ale neuspěla. „Vláda dělá historickou chybu. Reforma penzí v zemi, jako je Francie, se nedá dělat proti vůli 70 procent Francouzů. Zůstanou stopy frustrace, zloby a odporu, zemi to poškodí,“ varoval poslanec socialistické strany Jean-Louis Bianco.
Než prezident zákon podepíše, chtějí o sobě ještě znovu dát vědět odbory. Další vlnu stávek a demonstrací svolaly na tento čtvrtek. Znovu pak vyjdou do ulic 6. listopadu.
