Francie nabídne návrh eurodaně, Irsko se nepřidá

Brusel/Dublin - Francie se během svého předsednictví Evropské unie v druhé polovině letošního roku chystá navrhnout společnou korporátní daň pro všechny členské země. Francouzská ministryně financí Christine Lagarde během včerejší bruselské ekonomické konference vyhlásila, že je ta pravá doba sjednotit daňovou politiku. Daň, která by se vztahovala na nadnárodní společnosti a jejíž výnos by připadl dle unikátní formule právě těm zemím, ve kterých firma působí, se nelíbí Irsku.

Daňový eurokomisař Laszlo Kovacz má vlastně jediný úkol, a to vytvořit citlivou společnou daňovou politiku. „Návrh zřejmě podám během francouzského předsednictví,“ uvedl Kovacz. Eurodaň tedy spatří světlo světa už letos na podzim.
 
O co v návrhu jde? EU by ráda sjednotila pravidla pro výpočet korporátních daní. Motivem je zjednodušení orientace nadnárodních firem mezi daňovými režimy. Zisk společnosti působící ve více než jedné evropské zemi by se danil podle jednotné euroformule. Zisk by pak byl realokován právě do těch zemí, ve kterých firma operuje. Evropská komise si od francouzské patronace nad návrhem slibuje silnou lobbistickou podporu ve vyjednávání při národních implementacích případného rozhodnutí.
 
Navrhovatelé s prezentací detailů reformy ale vyčkávají, a to z prozaického důvodu. Irsko je jedinou zemí, ve které se o Lisabonské smlouvě rozhodne v referendu a v EU panuje obava, že by právě Irové nemuseli jednotnou evropskou daňovou politiku vítat s nadšením, a to by mohlo ovlivnit jejich hlasování ve věci Lisabonské smlouvy. Proto se s jednáním o eurodani čeká až po irském plebiscitu. Strach ale tlumí právě francouzská ministryně: „Ještě jsem nepotkala Ira, který by se něčeho bál,“ odvětila.
 
Irský ekonomický úspěch je dle tamní vlády způsoben právě dobře nastavenou daňovou politikou a té se nehodlá vláda jen tak vzdát. „Máme právo veta, takže ať si Francouzi říkají, co chtějí, náš daňový režim je natolik vhodný pro naši zemi, že se ho nevzdáme, kdo by se k nám chtěl přidat, jen dobře,“ nechal se slyšet mluvčí irského ministra zahraničí Dermot Ahern.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zástupci vlády a odborů jednají o zvýšení platů

Zástupci vlády a odborů ve čtvrtek pokračují ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sešli ve Strakově akademii, předtím vystoupili odboráři na tiskové konferenci. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
03:16Aktualizovánopřed 19 mminutami

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 6 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 14 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...