Firmu opouští jeden ze společníků, co s tím?

Třebíč - Ukončení účasti společníka může mít různé důvody a několik možných řešení. Někdy chce společník opustit firmu dobrovolně, jindy neplní své povinnosti a chtějí se ho zbavit jeho kolegové. Postup při dobrovolném i nedobrovolném odchodu je však značně komplikovaný a firma mu musí věnovat velkou pozornost. Jaké jsou zákonné možnosti odchodu společníka z firmy a na co by se v takovém případě nemělo zapomenout?

O ukončení účasti usiluje sám společník

V případě, že ukončit účast ve společnosti chce společník sám a souhlasí s tím všichni nebo většina ostatních, lze situaci řešit převodem obchodního podílu nebo dohodou o ukončení účasti. Obchodní podíl lze převést na jiného společníka nebo na všechny zbývající. Pokud to společenská smlouva umožňuje, lze podíl převést i na třetí osobu. Smlouva musí být vyhotovena v písemné formě, nabyvatel obchodního podílu musí přistoupit na společenskou smlouvu a podpisy nabyvatele i převodce musí být úředně ověřeny.

V případě, že obchodní podíl přechází na společnost. Musí s dohodou souhlasit všichni společníci. Valná hromada rozhodne, jak naložit s uvolněným podílem: Lze jej převést na jiného společníka nebo na třetí osobu. O vklad bývalého společníka lze také snížit základní kapitál. Třetí možností je rozdělení obchodního podílu mezi zbývající společníky za úplatu ve výši vypořádacího podílu.

Ukončení účasti soudem a smrtí

Dalším možným způsobem ukončení účasti je návrh společníka, aby soud ukončil jeho účast ve společnosti v případě, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.

Účast společníka končí též jeho úmrtím. Dědic získá buď obchodní podíl na společnosti nebo vypořádací podíl v závislosti na to, zda se stane nebo nestane společníkem.

Ukončení účasti společníka proti jeho vůli

Komplikovanější, ale ne neobvyklá je situace, kdy účast společníka chtějí proti jeho vůli ukončit zbývající společníci. Důvody mohou být různé, zpravidla neshody mezi společníky, někdy až bojkot činnosti firmy ze strany společníka. Zde se tedy jedná o ukončení účasti formou vyloučení společníka.

Toto je možné ve dvou případech:

  • Vyloučení valnou hromadou vpřípadě, že společník je vprodlení se splácením svého vkladu nebo příplatky mimo základní kapitál. Společnost musí společníka vyzvat ke splnění povinností ve lhůtě, která musí být minimálně 3 měsíce. Teprve nesplnění povinností vtéto lhůtě je důvodem pro vyloučení společníka ze společnosti.
  • Vyloučení společníka soudem pro závažné porušování svých povinností. Pro toto existuje několik podmínek: Společník byl vyzván ke splnění svých povinností, byl písemně upozorněn na možnost vyloučení a ani poté své povinnosti soustavně nebo opakovaně neplní. Snávrhem na vyloučení musí souhlasit společníci, jejichž vklady činí minimálně polovinu základního kapitálu. Návrh na vyloučení musí dát společnost, nikoli společníci svým jménem.

V obou případech obchodní podíl přechází na společnost  a ta o něm následně rozhodne. Vyloučenému společníkovi náleží vypořádací podíl. Z výše uvedeného vyplývá, že možnosti vyloučení společníka jsou omezené a výsledek sporu nemá v rukou společnost, ale nechtěný společník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 52 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 16 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...