Firmu opouští jeden ze společníků, co s tím?

Třebíč - Ukončení účasti společníka může mít různé důvody a několik možných řešení. Někdy chce společník opustit firmu dobrovolně, jindy neplní své povinnosti a chtějí se ho zbavit jeho kolegové. Postup při dobrovolném i nedobrovolném odchodu je však značně komplikovaný a firma mu musí věnovat velkou pozornost. Jaké jsou zákonné možnosti odchodu společníka z firmy a na co by se v takovém případě nemělo zapomenout?

O ukončení účasti usiluje sám společník

V případě, že ukončit účast ve společnosti chce společník sám a souhlasí s tím všichni nebo většina ostatních, lze situaci řešit převodem obchodního podílu nebo dohodou o ukončení účasti. Obchodní podíl lze převést na jiného společníka nebo na všechny zbývající. Pokud to společenská smlouva umožňuje, lze podíl převést i na třetí osobu. Smlouva musí být vyhotovena v písemné formě, nabyvatel obchodního podílu musí přistoupit na společenskou smlouvu a podpisy nabyvatele i převodce musí být úředně ověřeny.

V případě, že obchodní podíl přechází na společnost. Musí s dohodou souhlasit všichni společníci. Valná hromada rozhodne, jak naložit s uvolněným podílem: Lze jej převést na jiného společníka nebo na třetí osobu. O vklad bývalého společníka lze také snížit základní kapitál. Třetí možností je rozdělení obchodního podílu mezi zbývající společníky za úplatu ve výši vypořádacího podílu.

Ukončení účasti soudem a smrtí

Dalším možným způsobem ukončení účasti je návrh společníka, aby soud ukončil jeho účast ve společnosti v případě, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.

Účast společníka končí též jeho úmrtím. Dědic získá buď obchodní podíl na společnosti nebo vypořádací podíl v závislosti na to, zda se stane nebo nestane společníkem.

Ukončení účasti společníka proti jeho vůli

Komplikovanější, ale ne neobvyklá je situace, kdy účast společníka chtějí proti jeho vůli ukončit zbývající společníci. Důvody mohou být různé, zpravidla neshody mezi společníky, někdy až bojkot činnosti firmy ze strany společníka. Zde se tedy jedná o ukončení účasti formou vyloučení společníka.

Toto je možné ve dvou případech:

  • Vyloučení valnou hromadou vpřípadě, že společník je vprodlení se splácením svého vkladu nebo příplatky mimo základní kapitál. Společnost musí společníka vyzvat ke splnění povinností ve lhůtě, která musí být minimálně 3 měsíce. Teprve nesplnění povinností vtéto lhůtě je důvodem pro vyloučení společníka ze společnosti.
  • Vyloučení společníka soudem pro závažné porušování svých povinností. Pro toto existuje několik podmínek: Společník byl vyzván ke splnění svých povinností, byl písemně upozorněn na možnost vyloučení a ani poté své povinnosti soustavně nebo opakovaně neplní. Snávrhem na vyloučení musí souhlasit společníci, jejichž vklady činí minimálně polovinu základního kapitálu. Návrh na vyloučení musí dát společnost, nikoli společníci svým jménem.

V obou případech obchodní podíl přechází na společnost  a ta o něm následně rozhodne. Vyloučenému společníkovi náleží vypořádací podíl. Z výše uvedeného vyplývá, že možnosti vyloučení společníka jsou omezené a výsledek sporu nemá v rukou společnost, ale nechtěný společník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 20 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...