Hospodářské problémy Ruska a Číny se začínají negativně projevovat na ambiciózních projektech obou zemí. Odložení na neurčito tak zřejmě čeká například společné plánované plynovody či elektrárenské sítě. Ohroženy jsou projekty v celkové hodnotě 13 miliard dolarů (2,7 bilionu korun).
Možné ohrožení ohrožuje strategii ruského prezidenta Vladimira Putina, která počítá s větší orientací Ruska na Asii. „Všechny ruské ministerské předpovědi byly špatné. Věřím, že je to hlavní důvod, proč byly velké investiční projekty odloženy," řekl šéf Rusko-čínského analytického centra Sergej Sanakojev.
Ruští úředníci i podnikatelé počítali s tím, že Asie, a hlavně Čína, jim pomůže financovat velké projekty, a Putin dokonce dal za úkol jednomu ze svých nejbližších přátel, Gennadiji Timčenkovi, aby pomohl v posílení obchodních vztahů s Pekingem. Skutečné peníze však přicházejí velmi pomalu.
Jedním z příkladů je firma Novatek, druhý největší producent plynu v Rusku, kterého spoluvlastní Timčenko. Spolu s francouzským Totalem a čínskou CNPC budují projekt zkapalněného zemního plynu Jamal v hodnotě 27 miliard USD. Kvůli sankcím USA však byl Novatek odstřižen od peněz ze Západu. Timčenko v roce 2014 prohlásil, že Čína půjčí na projekt 20 miliard USD, zatím však žádné peníze nedorazily a velikost půjčky se snížila na 15 miliard USD.
- Z desítky společných projektů s Čínou, o kterých se jednalo za 15 let působení Putina ve funkci prezidenta, jich bylo spuštěno jen několik.
- Je mezi nimi například středně velký ropovod, za který Peking zaplatil předem 25 miliard USD státnímu ropnému gigantu Rosněfť a monopolnímu provozovateli ropovodů Transněfť.
Kromě ropných a plynárenských projektů patří mezi zastavené projekty i plánované dodávky elektrické energie do Číny za 1,5 miliardy USD. Čína by měla také investovat do dřevozpracujícího závodu v sibiřském Tomsku, do stavby mostu mezi Ruskem a Krymem, vysokorychlostní železniční trati mezi Moskvou a Kazaní či dokonce do společné stanice na Měsíci.
