Praha - České firmy se z krize poučily. Odvrací se tak od unijních trhů a začínají vyvážet jinam, jak jim ve své exportní strategii radí vláda. Zatímco v roce 2011 směřovalo na trhy Evropské unie 83 procent českého zboží, loni už to bylo 80 procent a tento trend pokračuje. Mezi novými zajímavými zeměmi jsou státy bývalého Sovětského svazu nebo země Blízkého Východu, hlavně pak Turecko.
Pokud někdo podniká ve stavebnictví nebo v zemědělství, zřejmě na něj krize dolehla velkou tíhou. Oba sektory jsou totiž v současnosti symboly evropských problémů. Stejnou specializaci má i firma Bauer Technics z Tábora, která však díky přesunu na východ Evropy potíže skoro nepoznala. Letos dokonce uzavřela rekordní kontrakt s vepřínem na Sibiři za 226 milionů eur.
Na podobnou cestu teď stát úspěšně navádí i další. Exportu se sice nedaří tak jako v minulých letech a zatím zůstává v minusu (za letošní první kvartál o 4,5 procenta). Ovšem firem, které se úspěšně zabydlují na třetích trzích, přibývá. Jde přitom i o malé podniky.
Tomáš Hron, ředitel Global Transaction Banking, UniCredit Bank:
„Není to ještě zdaleka tak jako v Itálii, kde velká část HDP je generována malými středními podniky. U nás většina leží na těch velkých, ale domnívám se, nebo je vidět, že menší střední podniky u nás postupně nabírají na síle.“
Stát chce exportérům výrazně zjednodušit papírování. Ve spolupráci s agenturou CzechTrade tak na příští rok připravuje síť administrativních center One-stop-shop. Mají být rozmístěna po celé republice a firmy by tam všechna potřebná povolení vyřídily najednou.
České podniky ale v současnosti brzdí rostoucí ceny energií. V Evropě kvůli zapojování alternativních zdrojů rostou, zatímco hlavně v USA se snižují, především kvůli nástupu levného břidlicového plynu.
Češi by však podle analytiků neměli zbytečně vyklízet své nejbližší trhy, čímž se také řídí. Export v do zemí visegrádské čtyřky, tedy Slovenska, Maďarska a Polska, představuje zhruba 16 procet a dále roste. V poslední době hlavně v Maďarsku.
