Praha – Česká metropole má za sebou desetiletí skokového nárůstu dopravy. Podle dostupných dat narostla doprava v Praze o 35 procent, čísla mluví o průměru 1,8 vozidla na obyvatele. Přetíženému centru města by pomohlo zavedení mýtného systému, ovšem jen za předpokladu splnění celé řady konkrétních podmínek. Shodli se na tom odborníci v průběhu dvoudenního Českého dopravního fóra, které dnes skončilo v Praze.
„Mýtný systém by mohlo být jedno z opatření, které budou regulovat počet vozidel. Může být ale účinný jen v případě, že bude součástí komplexního dopravního plánování,“ je přesvědčen Roman Srb ze Sdružení pro dopravní telematiku. Podle Tomáše Tichého z dopravní fakulty ČVUT by mýto v Praze omezilo hlavně tranzitní dopravu.
Tématem konference bylo také vyhodnocení současného stavu používání moderních informačních systémů pro řízení dopravy. Přestože je tuzemská metropole ze všech měst České republiky vybavena nejvíce a nejlépe, účastníci setkání upozornili, že navzdory tomu už má město některé jejich komponenty zastaralé. „Co se týče proměnných informačních tabulí, tak i řidič si může všimnout, že ne všechny jsou vyhovující. Jedná se o zastaralou technologii, která se už dnes nepoužívá,“ podotýká Tomáš Tichý z Vysokého učení technického.
Miroslav Svitek, děkan dopravní fakulty ČVUT:
„Pokud chci zavést mýto v Praze, tak musím více posílit veřejnou dopravu, více zavést parkování typu park and ride na okrajích měst a teprve potom může elektronické mýto pro Prahu přinášet benefity.“
Silničáři to chtějí změnit. „Vypsali jsme výběrové řízení na víc než dvacet nových informačních tabulí. Už by to měly být moderní technologie, které umožňují lepší zobrazení, možnost lepší čitelnosti i při ostrém slunci a měly by umět zobrazit větší množství informací než dosud,“ vysvětluje Robert Pelzl z Technické správy komunikací.
Dopravní experti teď sázejí také na rozvoj flotil plovoucích vozidel, které by podle nich mohly v budoucnu výrazně přispět k doplnění dopravních informací pro řidiče. „Třeba taxikáři neustále projíždí po městě a vozí zákazníky. A právě na základě toho, jak se náhodně z jednoho místa do druhého přepravují, tak bychom byli schopni lépe upřesnit odhad přepravních dob na té dané síti,“ popisuje Tomáš Tichý s tím, že čím více by bylo podobných sledovaných flotil vozidel, tím přesnější informace by dopravní systémy mohly dodávat.
„Data z jedoucích vozidel, kde je každé vozidlo ve své podstatě detektorem, nám umožňují konstruovat nové modely dopravy. Podle nich bychom například určili, jaké jsou směrové vztahy ve městě. To z těch klasických detektorů získáváme jen těžko,“ tvrdí děkan dopravní fakulty ČVUT Miroslav Svitek. Podobné záměry ale zatím podle odborníků narážejí hlavně na problémy s ochranou osobních údajů.
