Elektronické dálniční viněty budou nejdřív za pět let

Praha - Sněmovna se dnes přiklonila k návrhu Senátu a schválila pětiletý odklad pro zavedení elektronických dálničních vinět. Řidiči tak od příštího roku budou dál používat dosavadní papírové dálniční známky. Pro odklad zvedlo ruku 134 ze 152 přítomných poslanců včetně většiny opozičních zástupců. Senát, který tuto změnu zákona o pozemních komunikacích dostane k závěrečnému schválení, by tak neměl nijak bránit jejímu přijetí.

Podle odpůrců vinět je systém zbytečně předražený. S tím nesouhlasí společnost Kapsch, která by měla být podle právního rozboru ministerstva dopravy jediným dodavatelem vinět. Podle senátorů je navrhovaný systém neúměrně nákladný. Stát by prý odkladem ročně ušetřil minimálně 1,4 miliardy korun. I poslanci argumentovali tím, že zavedení vinět by připravilo stát o peníze, údajně až o 12 miliard.

Naopak Kapsch vyčíslil šestileté náklady na zavedení a provoz vinět na necelých pět miliard korun. „Nejde o žádné překvapení, mluví se o tom prakticky od voleb. Bohužel byly v celé diskusi účelově použity zmanipulované ekonomické podklady a celá problematika se natolik zpolitizovala, že se ve vyvolané hysterii vytratil jakýkoliv odborný pohled,“ řekl k dnešnímu rozhodnutí poslanců ředitel Kapsche Karel Feix. Podle něj je placení dálnic podle počtu ujetých kilometrů světový trend, který může mimo jiné pomoci řešit nedostatek peněz na výstavbu dálnic, a Česká republika se mu „dříve či později“ nevyhne.

2 minuty
Elektronické dálniční viněty budou nejdřív za pět let
Zdroj: ČT24

I když nalepovací známky z české legislativy dočasně zmizely, ministerstvo dopravy je nechalo vytisknout na základě rozhodnutí úřednické vlády z počátku léta. „Měli bychom je přebírat příští týden,“ uvedl mluvčí MD Karel Hanzelka. Také nová vláda premiéra Petra Nečase souhlasila v srpnu s odkladem vinět.

Dálniční známky v prodeji až od ledna, nikoliv od prosince

Podle Hanzelky se však známky mohou začít prodávat až v okamžiku, kdy změnu zákona podepíše prezident. V minulých letech prodej začínal vždy počátkem prosince, letošním cílem dopravního resortu je zahájení prodeje nové emise nejpozději 1. ledna. Cena známek se přitom měnit nebude, celoroční kupon bude stát 1 200 korun. Letošní známky platí až do konce ledna.

Viněty se sněmovna už letos na jaře jednou pokusila vyřadit ze zákona. Tento návrh ale nenašel dostatečnou podporu. Poslanec ODS Václav Baštýř při projednávání senátní novely sněmovnou původně navrhoval, aby o datu zavedení elektronických dálničních vinět rozhodovala vláda. Svůj návrh ale stáhl před hlasováním po konzultacích s dopravním resortem.

Sněmovna schválila zavedení vinět loni v červnu přes nesouhlas svého hospodářského výboru. Proti byl také Senát, ale poslanci ho přehlasovali. Návrh sněmovně předložili v srpnu 2008 tehdejší předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS), jeho stranický kolega a současný poslanec Pavel Suchánek a tehdejší místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...