Elektřina podraží o 15 procent, levnější už nebude

Praha - Podle prvních propočtů dojde od 1. ledna 2009 ke zdražení elektřiny, a to v průměru o 15 procent pro domácnosti a o 20 procent pro firmy. Ceny elektřiny na energetické burze prudce rostou. Za to mohou zejména obavy z nedostatku elektřiny ve střední Evropě. Z cen na burze přitom vytvářejí dodavatelé elektřiny pro domácnosti a firmy své ceníky. Současný růst se tedy se zpožděním projeví ve vyšších účtech.

Někteří experti upozorňují i na možné spekulace s elektřinou jako komoditou. Zdražení téměř o polovinu od počátku roku se podle analytiků ale nepromítne do konečných cen v celé výši. Ceny v eurech koriguje posilování koruny i to, že velkou část elektřiny si obchodníci zajistili za zvýhodněnou cenu v průměru 57 eur v rámci tzv. dvouletého kontraktu na letošní i příští rok.  

Jasno bude až v listopadu 

Již nyní je tedy zřejmé, že lidé a firmy si od příštího roku za elektřinu výrazně připlatí. O kolik přesně se ale prudký růst velkoobchodních cen promítne do plateb konečných spotřebitelů, bude jasné až v listopadu, kdy energetici zveřejní své ceníky. Analytici nicméně počítají s tím, že
domácnosti mohou za kilowatthodinu zaplatit od ledna až o 15 procent více.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce (OVM) obvinil ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, že za dynamický růst cen elektřiny může on, protože zřídil energetickou burzu. „K jejímu zřízení ho nikdo nenutil, důsledkem je právě strmý růst cen. Já se obávám, že i v příštím roce se bude hodně zdražovat,“ uvedl Urban. Říman jeho slova popřel s tím, že bez burzy by situace byla ještě horší.

Spolek proti nemravným cenám elektřiny

Do boje za levnější elektřinu se pouští i Spolek proti nemravným cenám elektřiny. Jeho člen Petr Cibulka v OVM řekl, že už odeslali stížnost na antimonopolní úřad. „Žádáme prošetření dominantního postavení ČEZu,“ uvedl. Předseda úřadu Martin Pecina už ale dříve řekl, že žádná šetření neprokázala, že by ČEZ svého postavení využíval. Cibulka vzápětí zpochybnil Pecinovu kompetentnost. Obvinil ho, že je lobbistou ČEZu a dalších energetických společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...