Praha - Klienti evropských bank v krizí postižených státech se nemusí bát o své peníze. V případě potíží prý nehrozí, že by o jejich část přišli. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl člen vedení Evropské centrální banky Ewald Nowotny. Popřel tak včerejší slova Jeroena Dijsselbloema, šéfa skupiny Eurogroup, která sdružuje státy eurozóny. Podle šéfredaktora Investičního webu Petra Novotného byl poslední vývoj na Kypru pro investory velkou lekcí.
„Myslím, že tu byla řada nedorozumění. A je jasné, že Kypr nemůže být vzorem pro další situace. Kypr je specifický případ se specifickými bankami a problémy,“ dodal člen Rady guvernérů ECB, který se v Praze zúčastnil Evropského bankovního a finančního fóra.
Rozdíl podle něj spočívá v tom, že kyperský bankovní systém je v porovnání s ekonomikou země obrovský. „Hospodářský model Kypru je také založen na zahraničních vkladech a daňových úlevách. A je jasné, že to není udržitelný model. Je to specifické řešení pro specifický případ. U Řecka a ostatních států jde o jiné věci,“ vysvětlil. Podle Nowotneho ovšem nebyl dobrý nápad navrhnout zdanění i u vkladů pod 100 000 eur. Nyní je rád, že od toho bylo upuštěno.
Nowotny: Neexistují rychlá řešení
I přes slíbenou pomoc bude poměr dluhu k HDP Kypru 140 procent a ekonomika se zřejmě bude několik let propadat. Někteří analytici si tak myslí, že bude potřebovat další pomoc. „Měli bychom si uvědomit, že pokud je nějaká země v tak hluboké krizi jako Kypr, neexistují rychlá řešení. Takže teď jsme na začátku, který, myslím, dovolí udržitelný rozvoj, ale je zcela zřejmé, že po určitý čas bude Kypr potřebovat hodně disciplíny,“ říká Nowotny.
Ewald Nowotny, člen Rady guvernérů, Evropská centrální banka
„Situace na Kypru je kritická už nejméně rok a my jsme se snažili věci změnit, ale předchozí kyperská vláda nebyla na seriózní jednání připravena. A teprve před měsícem s novou vládou bylo možné dojít nějakého porozumění. Kdybychom jednali rychleji, tak by bylo jednodušší věc vyřešit.“
Na 20 z 22 analytiků v průzkumu Reuters uvedlo, že daň z kyperských vkladů může poškodit finanční systémy ostatních oslabených států eurozóny. Podle Nowotneho však není důvod k panice: „Viděli jsme už minulý týden, že trhy jsou klidné. Státy jako Španělsko - o jeho dluhopisy byl velký zájem. Nejdůležitější bylo vyřešit to rychle. Nečekám žádné nebezpečné situace.“
Španělsko nebude dalším Kyprem
„Španělsko už je z nejhošího venku, nebude dalším Kyprem. Dobrá nálada jde ze zámoří, americká ekonomika je nastartovaná. Nechodí velké negativní zprávy,“ řekl v rozhovoru pro ČT Novotný. Poslední události na Kypru byly podle něj pro investory velkou lekcí. „Neotřesitelná mantra, že peněz se nedá dotknout a depozita v bance jsou bezpečná, padla,“ uvedl.
Investoři by podle Novotného měli své portofolio diverzifikovat a investovat kromě cenných papírů i do hmotných komodit, např. půdy či zlata. Bezpečný přístav podle něj nyní investoři nalézají v německých dluhopisech. „Není to ale nic dramatického, investoři jsou imunní. Nevidíme žádný radikální skok u zlata ani dluhopisů,“ podotkl.
Michal Sýkora, MPM Invest
„Přesto mě stále ještě překvapuje, že jsou investoři, kteří nechají statisíce eur v klidu na bankovním účtu, a ještě ke všemu v rámci států eurozóny. Základem každého investora, bez ohledu na velikost finančního obnosu, kterým disponuje, je přece diverzifikace.“
A kam tedy investovat?
Po splasknutí realitní bubliny je investice do nemovitostí v některých zemích stále ještě rizikem. Nemovitost má však ještě jednu nevýhodu, a tou je její likvidita v případě akutní potřeby hotovosti. Další přirozenou variantou jsou stříbro nebo diamanty. Jejich cenu však investorovi zdražuje DPH, kterou jsou zatíženy, říká Sýkora.
