Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od roku 2008. Podnikatelé zůstávají optimisty

Souhrnná důvěra českých podnikatelů a spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku vystoupala v dubnu nejvýše od roku 2008. Táhla ji zejména důvěra podnikatelů, která stoupla v průmyslu i ve službách, nezměněná zůstala ve stavebnictví a obchodu. Mírně se naopak snížila důvěra spotřebitelů. Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) oproti březnu vzrostl o 0,4 bodu na hodnotu 100,1. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně mírně zvýšil o 0,6 bodu na hodnotu 97,6. Indikátor důvěry spotřebitelů se mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 112,5. Ve srovnání s dubnem loňského roku jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší.

„Přestože reálná data hovoří o zpomalování růstu českého průmyslu, podnikatelé zůstávají optimističtí a české ekonomice důvěřují,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Nálada v tuzemské ekonomice se podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče v dubnu zlepšila a celkový indikátor důvěry je na nejvyšší úrovni od dubna roku 2008.

„Tahounem zlepšení byla vyšší důvěra podnikatelů, konkrétně pak sentiment v průmyslu a ve službách. Nepatrně se zhoršila spotřebitelská důvěra, která ovšem v březnu dosáhla svého historického maxima a i nyní tak zůstává velmi vysoko,“ podotkl Jáč. 

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že poprvé od května 2008 překročil souhrnný ukazatel hodnotu sto bodů.

„Úroveň pozitivní nálady však stále zaostává za hodnotami let 2006 a 2007, kdy souhrnný příznivý sentiment v ČR kulminoval na svých novodobých maximech,“ podotkl. Celkově podle něho dubnová čísla potvrzují kulminaci českého národohospodářského cyklu. 

Po drobném zaškobrtnutí v březnu, kdy jsme pozorovali propad důvěry v ekonomiku i v eurozóně, se celková důvěra v domácí ekonomiku znovu vydala směrem nahoru, poznamenal ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. 

Nahrávám video
Ekonom Zeisel o důvěře v ekonomiku
Zdroj: ČT24

Důvěru podle Zeisela podporuje také stále dobrý výhled pro růst ekonomik hlavních českých obchodních partnerů. Mírní se i obavy z obchodních válek, které by měly pro českou (malou otevřenou) ekonomiku velké důsledky.

Hlavní bariérou růstu v průmyslu je již několik měsíců nedostatek zaměstnanců. Na tom se nic nezmění ani v následujícím období. Výrobní kapacity jsou v Česku využity nad svým dlouhodobým průměrem a podniky se je chystají jak obnovovat, tak rozšiřovat.

Dnešní čísla o spotřebitelské důvěře potvrzují, že výdaje domácností budou letos znovu v hlavní roli. Navíc dobrý výhled podnikatelů podpoří investice, které by letos měly znovu solidně přidat.
Viktor Zeisel
ekonom Komerční banky

K důvěře spotřebitelů Zeisel uvedl, že se nepatrně snížila z březnových rekordních hodnot, nicméně i tak zůstává nebývale vysoká.

„Oproti březnu mají domácnosti více obav o svou ekonomickou situaci. Nízká nezaměstnanost, současný velmi vysoký růst mezd a slabá inflace však činí situaci spotřebitelů komfortní.“ Taková zůstane podle ekonoma i po zbytek letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 17 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...