Důvěra v českou ekonomiku je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v září klesla ve srovnání se srpnem o jeden bod na 94,6 bodu, a je tak nejnižší zhruba za pět let. V případě podnikatelů se důvěra snížila o 0,7 bodu na 92,9 bodu, u spotřebitelů to bylo o 1,8 bodu na 103,3 bodu. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku snížila o 0,9 bodu v obchodu a o 1,6 bodu u služeb. Naopak v průmyslu se už počtvrté za sebou nezměnila, stejná zůstala rovněž ve stavebnictví.

„V září výsledky konjunkturálních průzkumů nepřinesly žádná překvapivá zjištění. Důvěra podnikatelů napříč sledovanými odvětvími je stabilní, podniky dobře hodnotí zejména svou současnou situaci,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Přesto je podle něj možné pozorovat, že výsledky jsou dlouhodobě ovlivněny vysokou mírou nejistoty. „Lze proto zatím těžko odhadovat, jak se bude podnikatelská nálada v příštích měsících dál vyvíjet,“ dodal.

Nejnovější ukazatele důvěry by ale podle ekonoma ČSOB Petra Dufka neměly vést ani k výraznějšímu přehodnocování investičních záměrů firem, ani spotřebitelského chování. „Celkový vzkaz z průzkumu za letošní září a obecně za celé třetí čtvrtletí lze shrnout tak, že růst české ekonomiky zpomaluje, nejde ale o nic dramatického a vlastně ani překvapivého,“ dodal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Průmyslníci jsou nejpesimističtější

U průmyslových podniků je důvěra už čtyři měsíce na 90,3 bodu. Průmyslníci tak nadále zůstávají nejpesimističtější ohledně vývoje ekonomiky za posledních šest let. Proti srpnu se snížilo hodnocení zahraniční poptávky. Podnikatelé v průmyslu očekávají v příštích třech měsících neměnné tempo růstu výroby. Očekávání vývoje zaměstnanosti jsou rovněž stejná.

Ve stavebnictví stagnuje důvěra podnikatelů na 101,8 bodu. Hodnocení poptávky po stavebních pracích se meziměsíčně mírně snížilo. Hodnocení současné celkové ekonomické situace je ale naopak vyšší. V následujících třech měsících mají stavaři stejně jako průmyslníci téměř neměnné tempo růstu stavební činnosti.

V obchodu je důvěra na 95,1 bodu. Podnikatelé hodnotili svou současnou celkovou ekonomickou situaci stejně jako v srpnu. Stav zásob zboží na skladech se zvýšil. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro nadcházející tři i šest měsíců jsou přibližně stejná.

Ve službách, kde je důvěra na 94,2 bodu, se hodnocení současné celkové poptávky snížilo. Očekávání pro další tři měsíce jsou ale také téměř neměnná.

Spotřebitelé mají obavy, že bude hůř

Spotřebitelé mají vyšší obavy ze zhoršení své ekonomické situace v příštích dvanácti měsících. „Obavy spotřebitelů ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se téměř nezměnily. Obavy ze zvýšení nezaměstnanosti zůstaly také téměř stejné jako v srpnu,“ uvedli statistici. Mírně se snížily obavy ze zdražování.

„Důvěra domácností se v září dostala na nejnižší letošní úroveň a zároveň nejslabší hodnotu od poloviny roku 2016. Ačkoli v letošním roce vesměs klesá, v průměru se nachází zhruba na úrovni roku 2016, což je z dlouhodobého pohledu stále příznivá hodnota,“ komentuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Je podle něho ale patrné, že častější debaty o příchodu ekonomického zpomalování na důvěru domácností dopadají. „Nicméně jejich spotřeba se nadále udržuje na solidní úrovni,“ dodává.

Co bude dál? Obchodní války i brexit dále zatíží ekonomiku, míní analytici

Poslední dny sice přinesly určité zklidnění nejistoty na poli obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou. USA odložily o dva týdny plánované navýšení cel z pětadvaceti na třicet procent a Čína obnovila nákupy některých zemědělských produktů od amerických farmářů, aby se otevřel prostor pro obnovení vyjednávání.

Začátkem října by tak mělo ve Washingtonu proběhnout další kolo jednání mezi vysokými představiteli Číny a USA. „Je však otázkou, zda lze čekat pozitivní závěry. Obě strany sice hovoří o tom, že chtějí uzavřít férovou dohodu, každá strana má však trochu jinou představu, co ona férovost znamená,“ připomíná Seidler.

Obchodní války tak budou i podle něho dále zatěžovat globální ekonomiku nejen letos, ale i v části příštího roku. „Pokud by totiž Donald Trump dosáhl dříve dohody s Čínou, obrátil by pravděpodobně svou pozornost na EU,“ uvedl.

Hlavní slabinou zůstává i podle analytika ČSOB Petra Dufka zahraniční poptávka, tedy přetrvávající vnější rizika v podobě brexitu, útlumu poptávky po automobilech. Důvod k přepisování výhledu však tato aktuální čísla podle něho nedávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.