Dozvuky hypoteční krize. USA žalují největší švýcarskou banku UBS

Americké ministerstvo spravedlnosti zažalovalo největší švýcarskou banku UBS. Viní ji z podvodu při prodeji hypotečních cenných papírů. Podle zdroje agentury Reuters byla žaloba podána poté, co UBS odmítla návrh americké vlády, aby zaplatila téměř dvě miliardy dolarů (45,6 miliardy korun) za urovnání obvinění.

Banka podle americké vlády v letech 2006 a 2007 poskytovala investorům zavádějící informace o kvalitě hypotečních úvěrů, na kterých byly nabízené cenné papíry založeny. Prokurátor Richard Donoghue uvedl, že investoři utrpěli „katastrofální ztráty“, protože je banka řádně neinformovala o rizicích hypotečních cenných papírů, které pomáhala prodávat.

„Podání této žaloby jasně ukazuje, že budeme nadále hnát finanční instituce k plné zodpovědnosti za jejich chování a velmi důrazně stíhat finanční podvody,“ prohlásil Donoghue. Úřad prokuratury nicméně podle listu Financial Times odmítl upřesnit, jakou pokutu by v případě vítězství v tomto sporu mohl vysoudit.

UBS se žalobě hodlá bránit. „Tvrzení ministerstva spravedlnosti nejsou podložena fakty ani zákony,“ uvedla banka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Žaloba viní UBS z upřednostňování vlastních zisků před plnou informovaností investorů. Týká se cenných papírů v hodnotě 41 miliard dolarů (937 miliard korun), v důsledku jejichž koupě investoři údajně přišli o „mnoho miliard dolarů“. Žaloba mimo jiné cituje jednoho ze zaměstnanců UBS, který si v roce 2006 stěžoval nadřízeným na etiku banky, například na to, že „lhaní je ok“.

Řada bank se na urovnání už dohodla

UBS patří mezi řadu finančních institucí, které americké úřady začaly vyšetřovat kvůli praktikám při prodeji hypotečních cenných papírů před finanční krizí z let 2007 až 2009. Německá bankovní jednička Deutsche Bank se v roce 2016 s americkým ministerstvem spravedlnosti například dohodla, že za urovnání obvinění kolem prodeje hypotečních cenných papírů zaplatí 7,2 miliardy dolarů.

Na urovnání se již dohodly také Bank of America, Barclays, Citigroup, Credit Suisse, Goldman Sachs, HSBC, JPMorgan, Morgan Stanley a Royal Bank of Scotland. Britská Barclays podobně jako UBS dohodu o urovnání původně odmítala, takže ji Spojené státy koncem roku 2016 zažalovaly. Kauza skončila letos v březnu, kdy Barclays přistoupila na to, že za urovnání sporu zaplatí dvě miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 5 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled