Dodatečné přiznání není k vrácení sociálního pojistného potřeba

Praha – Firmy, které požadují po státu vrácení sociálního pojistného za první pololetí roku 2007, zatím nemusí podávat dodatečné daňové přiznání. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Do poloviny ledna požádalo kvůli chybě v zákoně víc než 5,5 tisíce firem a obcí o vrácení bezmála 15 miliard zaplacených na pojistném.

Vlnu žádostí o vrácení zaplaceného sociálního pojištění vyvolalo rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem. Firma Ježek software poukázala na to, že v zákoně upravujícím od ledna do června 2007 výběr sociálního pojištění chyběla věta o vyměřovacím základu, ze kterého se pojištění vypočítává. Ve sporu se státem o pojistné, které firma odmítla platit, soud rozhodl v její prospěch. Rozhodnutí má ještě přezkoumat Nejvyšší správní soud.

„Zjistí-li poplatník skutečnost, která vede k tomu, že by měl mít vyšší daňovou povinnost, tak je do konce následujícího měsíce povinen podat dodatečné daňové přiznání,“ uvedl před časem prezident komory Jiří Nekovář. Podání žádosti podle poradců takovou skutečností být může, ale nemusí. Jsou přesvědčeni, že by firmy měly dodatečné daňové přiznání podat až poté, co by o jejich případném nároku na vrácení peněz rozhodl soud.

Stát může přijít až o 120 miliard

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) požádalo do poloviny ledna víc než 5,5 tisíce firem a obcí o vrácení bezmála 15 miliard zaplacených na pojistném. Odborníci ale upozorňují, že se jedná jen o první vlnu. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Zdeňka Lišky by mohli plátci pojištění po státu požadovat dohromady víc než 120 miliard.

Žadatelé s požadavkem o vrácení pojistného nemusí spěchat. Promlčecí lhůta totiž vyprší teprve na konci roku 2012. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka proto požádal firmy, aby hromadným podáváním žádostí o vrácení peněz nezahltily ČSSZ a neznemožnily jí vykonávat běžnou činnost. Odložit případné žádosti na pozdější dobu žadatelům doporučili i zástupci zaměstnavatelských svazů a daňových poradců.

Šimerka navíc zdůraznil, že ani v případě prohry u Nejvyššího správního soudu nebude ČSSZ žadatelům vracet peníze. Každý jednotlivý případ proto podle něj bude muset rozhodnout soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 10 hhodinami

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
včera v 01:56

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.