Dluhová krize v eurozóně se mění v systémovou

Vratislav/New York - Dluhová krize v eurozóně se změnila v systémovou. Nákaza už zasáhla finanční trhy a hrozí, že vznikne začarovaný kruh mezi státními dluhy, financováním bank a negativním růstem. Informuje o tom dokument, který je připraven pro víkendové zasedání ministrů financí EU v polské Vratislavi. Do Polska míří i americký ministr financí Timothy Geithner.

„Přes citelné zvýšení kapitálu ve srovnání s lety 2008 a 2009 zaznamenaly evropské banky na trhu v poslední době potíže s financováním. Jejich příčinou je mimo jiné zhoršená likvidita na velkoobchodních trzích, vysoké úrokové rozpětí na sekundárních trzích a u některých bank v EU také rostoucí potíže s přístupem k financování od bank z USA,“ uvádí dokument.

Euro se během dne prodávalo vůči dolaru až za 1,3748 dolaru, ale jakmile se objevily pasáže ze zmíněného dokumentu, skokově spadlo na 1,3709 dolaru. Pokud se problémy budou šířit, mohou posílit nebezpečnou negativní smyčku, která v některých členských zemích EU může vést až ke vzniku nové úvěrové krize. Dozorové orgány by proto měly sledovat kapitálovou pozici finančních institucí a zajistit její zvýšení. Evropská unie by se pak měla postarat o obnovu důvěry, upozorňuje dokument.

Nahrávám video

Dokument vypracovali nejvyšší činitelé jednotlivých ministerstev a na schůzce ve Vratislavi jej předloží ministrům financí. Poznatky činitelů shrnuje ekonomický a finanční výbor, který má v rámci EU poměrně velký vliv a který připravuje agendu pro jednání ministrů. Výbor například tvrdě kritizuje země jako je Španělsko, které podle něj neudělalo dost pro zlepšení stavu svých bank. Ty přitom v letošních zátěžových zkouškách nedopadly zrovna nejlépe.

Americký ministr Geithner přiletí do Vratislavi v pátek. Jeho účast na schůzce ministrů financí EU nebyla plánována, vynutila si ji vážnost situace. Geithner tak do Evropy jede za poslední týden už podruhé. Na konci minulého týdne byl již na schůzce nejvyspělejších zemí světa G7 ve francouzském Marseille. Objevily se spekulace, že Geithner bude chtít evropské partnery přesvědčit, aby urychleně posílily pravomoci záchranného fondu EFSF. Američtí činitelé to ale popřeli a uvedli, že Geithner nehodlá Evropě radit, co má dělat. 

Evropě by mohly pomoci rozvojové země

Nově se objevily informace o nové snaze skupiny klíčových rozvojových zemí, známých pod zkratkou BRICS, která chce eurozóně pomoci. Tato skupina by mohla začít ve velkém nakupovat dluhopisy některých evropských zemí. Plán je ale teprve v jednání a zatím není jisté, zda se uskuteční. Skupinu BRICS tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.