Koalice se sice shodla na tom, že se zvýšení rodičovského příspěvku o osmdesát tisíc bude od Nového roku týkat jen nově narozených dětí, ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ale dál trvá na navýšení pro všechny rodiče s dětmi do čtyř let. Její stranický šéf Jan Hamáček dodává, že vyšší výdaje může sanovat zdanění bank, dividend a datových gigantů jako je Google nebo Facebook – a ANO si podle něj musí vybrat, zda je důležitější dítě, nebo bankéř.
Zvýšení rodičovské z nynějších 220 tisíc na 300 tisíc korun slíbila dvoukoaliční vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení a podle původního záměru ANO a ČSSD se měla dávka zvednout letos od pololetí o 40 tisíc korun (o zbytek pak do konce volebního období). V listopadu ovšem koalice oznámila, že rodičovskou zvýší rovnou o 80 tisíc korun od roku 2020, a to všem.
Z původního štědrého zájmu začal kabinet ustupovat před dvěma týdny, zejména ve snaze ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zohlednit v rozpočtu zpomalování ekonomiky a hledat úspory. Vláda se tak nakonec dohodla na tom, že by od ledna měli dostat víc peněz jen rodiče novorozenců. To ovšem vyvolalo vlnu nevole a na Facebooku dokonce vznikla skupina Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek! se sedmdesáti tisíci členy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová již před časem dojednaný vládní kompromis označila za „úspornou, ale ne spravedlivou variantu“ a v neděli avizovala, že se na pondělním jednání koalice hodlá k tématu vrátit – a v rámci svého prorodinného balíčku znovu prosazovat, aby se přidalo všem rodičům s dětmi do čtyř let.
„I když jde o drahou variantu, je nejférovější. V záloze máme ještě dvě další verze scénáře. Rozhodnutí by mělo padnout co nejdříve, aby se zákon v parlamentu stihl projednat,“ uvedla ministryně na svém Facebooku. Varianty nepřiblížila, nezveřejnil je ani její úřad.
Hamáček: Ať platí banky
Potíž ovšem představují rozpočtové limity. Ministerstvu na rodičovskou pro všechny děti chybí osm z jedenácti miliard, podle Maláčové její resort takovou částku ve svém rozpočtu najít nedokáže a musí ji hledat i jiná ministerstva. Podle jejího stranického šéfa Jana Hamáčka, který byl hostem Otázek Václava Moravce, se pak nabízejí hned tři možné zdroje potřebných peněz: zdanění dividend, sektorová daň pro banky a digitální daň.
„Pokud někdo říká, že zdroje nejsou, sektorová daň je ideálním řešením. Banky oznamují rekordní zisky a holt si hnutí ANO a pravicová opozice musí vybrat, jestli chce podporovat malé děti nebo bankéře. My chceme podporovat malé děti,“ prohlásil.
Zavedení sektorové daně je stálice sociálnědemokratického programu; strana o ni usilovala už pod vedením Bohuslava Sobotky a tehdy v jednání s Babišovým ANO neuspěla. Shodu aktuálně nachází aspoň u jiné daně, která může státu přinést zisky. „Facebook a Google, giganti, realizují obrovské zisky na reklamě a neplatí zde ani korunu. Shoda je, že digitální daň zavedeme a tyto zisky zdaníme,“ oznámil Hamáček.
Ani předseda ČSSD ovšem neočekává, že by pondělní jednání mělo dát jasný výsledek. Maláčová navíc v balíčku vedle štědřejší rodičovské předkládá pravidla financování dětských skupin, úprava sdílených pracovních míst či zálohované výživné.
- Rodičovský příspěvek ve výši celkem 220 tisíc korun pobírá v České republice podle nejnovějších dat necelých 280 tisíc lidí. Lidé jej dostávají pouze na nejmladší dítě do čtyř let věku. Většina lidí jej čerpá rychlostí 6 až 7 600 korun měsíčně a vyčerpá jej do tří let. Rodiče dvojčat a vícerčat pobírají o polovinu vyšší příspěvek, tedy 330 tisíc korun.
Babišovo váhání
Jistá ochota ke znovuotevření tématu rodičovské nicméně zaznívá i od premiéra. Zástupcům rozhněvaných rodičů počátkem týdne řekl, že za nejvhodnější považuje zvýšení dávky všem, kteří ji budou zrovna dostávat.
Podle Babiše by koalice měla rozhodnout o způsobu přidání do konce května, kdy bude vláda schvalovat první verzi rozpočtu na příští rok, a ČSSD v této souvislosti již teď sklízí posměch zprava. „Pan premiér v rozhodující chvíli - jako to dělá – vždycky peníze najde. Bohužel je nenajde sociální demokracie. On bude ten hrdina a oni ostrouhají,“ poznamenal občanskodemokratický předseda Senátu Jaroslav Kubera.
Vliv na rodičovský příspěvek může mít i chystaná evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, o které by se mohlo v brzké době rozhodovat. Prozatímní shodu na ní našly Evropský parlament s Evropskou komisí. Předpis EU mění právě podobu rodičovské a jejího čerpání.
Zastánci zvýšení rodičovské poukazují na to, že se příjmy rodin po narození potomka hluboce propadnou. Uvádějí, že zatímco ceny rostou, dávka se léta neupravovala. Někteří ekonomové a odborníci na sociální problematiku ale upozorňují na to, že Česko má ve srovnání s cizinou rodičovské volno výrazně delší a má také nízkou zaměstnanost matek. Zvýšení částky by nepřispělo k tomu, aby se ženy vracely do práce, míní experti. Podle nich by měl stát podporovat spíš to, aby byly dostupné školky a další služby pro rodiny.
