Podle výpočtů ministerstva financí připraví každý volný den, jako je svátek, hospodářství země o 0,4 procenta, v přepočtu asi 17 miliard korun. Jiné modely ukazují daleko nižší čísla – maximálně jednu desetinu. Ekonomové se tak stále nedokázali shodnout, jak velký dopad na ekonomiku den volna navíc má.
Ekonomickými ztrátami dalšího volného dne přitom argumentovali odpůrci rozšiřování svátků. Senátoři přesto odsouhlasili, aby se Velký pátek zařadil mezi svátky. Nelze ale přesně vyčíslit možné ztráty. Na jednu stranu jsou obory, kde se musí pracovat stále. Na druhou stranu volno také znamená, že lidé mají čas utrácet, ať už za cestování, nákupy nebo služby. Ztráty jsou tak podle bankovních ekonomů menší, než se na první pohled zdá.
Komu dny volna obzvlášť nevyhovují, jsou průmyslové podniky. Musejí totiž vypnout a znovu rozjet výrobní linky. Je to pro ně komplikace, kterou si běžní obchodníci umějí jen těžko představit. Zaměstnanci Škody Auto v závodě v Mladé Boleslavi budou mít například volno celý vánoční týden. Firma omezí výrobu, nejvíc u linky, kde se vyrábějí vozy fabie a rapid.
Ten, kdo jde ve svátek do práce, má nárok na náhradní volno, případně stoprocentní příplatek. To je zátěž třeba pro zaměstnavatele, kteří musí fungovat bez ohledu na den v roce. Na existenci státního svátku vždycky někdo vydělá a jiný prodělá.
O svátcích se v kancelářích topí jako normálně
Zajímavá jsou ale zjištění energetiků, kteří spočítali, že ve státní svátek a o víkendu se lidé chovají jinak. Liší se třeba zatížení v administrativních budovách. Z hlediska toho, kolik lidí se objeví v kanceláři a jakou práci odvedou, je státní svátek srovnatelný s nedělí. Logicky by tomu měla odpovídat i spotřeba.
Jenže ve svátek je spotřeba elektřiny v průměru o čtyři až osm procent vyšší než právě v neděli. Více se v kancelářích nejen svítí, ale výrazně víc i topí. Spotřeba tepla je až o čtyřicet procent vyšší než během nejbližšího víkendu. Odpovídá to běžnému pracovnímu dni.
