Dálniční známky v Německu jsou jen otázkou času

Berlín - Řidiči osobních aut budou nejpíš už brzy k jízdě po německých dálnicích potřebovat dálniční známky. Na jejich zavedení se podle serveru Focus Online shodují konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které ode dneška začínají jednat o vzniku vládní koalice. Plány pravděpodobné koalice údajně počítají s tím, že by si cizinci museli známky kupovat. Němci by pak na ně měli nárok po zaplacení už existující daně z vozidla.

A kolik by viněta vůbec stála? Focus Online už minulý týden přinesl informaci, že by se cena roční dálniční známky měla vyšplhat zhruba na 80 eur (2 058 korun českých). I když mýtné pro cizince prosazuje především bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), záměr má také podporu německé veřejnosti.

Záměr CSU, aby si němečtí řidiči mohli odečíst poplatek za použití dálnice z daní, ale podle některých expertů byl v rozporu s evropskými pravidly. Model s dálničními známkami by podle Focusu už na překážky na evropské úrovni narazit neměl.

Peníze z ciziny mají pomoct opravit dopravní infrastrukturu

Zavedení dálničních známek by podle CDU/CSU a SPD přineslo ročně do státního rozpočtu dodatečných sedm miliard eur (180 miliard korun). Peníze by měly sloužit k investicím do dalšího rozvoje silnic a dálnic.

Německá dálnice
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Současně obě strany usilují o rozšíření platnosti mýtného pro nákladní automobily. Podle záměrů CDU/CSU a SPD by se mělo mýtné nově vztahovat už na vozidla s užitnou hmotností od 7,5 tuny, v současnosti je hranice 12 tun. Strany uvažují i o tom, že by se zpoplatnilo více silnic. V současnosti se kamionové mýtné platí za užití dálnic a vybraných silnic první třídy. Rozšíření mýtného pro nákladní automobily by podle odhadů stran mělo přinést do rozpočtu dodatečných 4,4 miliardy eur (113 miliard korun).

CDU/CSU a SPD plánují, že v nadcházejícím volebním období se každoroční investice do dopravní infrastruktury dostanou na 11 miliard eur (283,5 miliardy korun). V současnosti jsou asi poloviční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...