Dálniční známky v Německu jsou jen otázkou času

Berlín - Řidiči osobních aut budou nejpíš už brzy k jízdě po německých dálnicích potřebovat dálniční známky. Na jejich zavedení se podle serveru Focus Online shodují konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které ode dneška začínají jednat o vzniku vládní koalice. Plány pravděpodobné koalice údajně počítají s tím, že by si cizinci museli známky kupovat. Němci by pak na ně měli nárok po zaplacení už existující daně z vozidla.

A kolik by viněta vůbec stála? Focus Online už minulý týden přinesl informaci, že by se cena roční dálniční známky měla vyšplhat zhruba na 80 eur (2 058 korun českých). I když mýtné pro cizince prosazuje především bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), záměr má také podporu německé veřejnosti.

Záměr CSU, aby si němečtí řidiči mohli odečíst poplatek za použití dálnice z daní, ale podle některých expertů byl v rozporu s evropskými pravidly. Model s dálničními známkami by podle Focusu už na překážky na evropské úrovni narazit neměl.

Peníze z ciziny mají pomoct opravit dopravní infrastrukturu

Zavedení dálničních známek by podle CDU/CSU a SPD přineslo ročně do státního rozpočtu dodatečných sedm miliard eur (180 miliard korun). Peníze by měly sloužit k investicím do dalšího rozvoje silnic a dálnic.

Německá dálnice
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Současně obě strany usilují o rozšíření platnosti mýtného pro nákladní automobily. Podle záměrů CDU/CSU a SPD by se mělo mýtné nově vztahovat už na vozidla s užitnou hmotností od 7,5 tuny, v současnosti je hranice 12 tun. Strany uvažují i o tom, že by se zpoplatnilo více silnic. V současnosti se kamionové mýtné platí za užití dálnic a vybraných silnic první třídy. Rozšíření mýtného pro nákladní automobily by podle odhadů stran mělo přinést do rozpočtu dodatečných 4,4 miliardy eur (113 miliard korun).

CDU/CSU a SPD plánují, že v nadcházejícím volebním období se každoroční investice do dopravní infrastruktury dostanou na 11 miliard eur (283,5 miliardy korun). V současnosti jsou asi poloviční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 9 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 23 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánovčera v 15:50

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
včera v 15:43

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
včera v 15:17

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánovčera v 14:15
Načítání...