Covid – nájemné bude i pro nábytkáře, sázkové kanceláře nebo trhovce, schválila vláda

Pokračování programu Covid – nájemné se rozšířilo o další odvětví. Žádat o dotaci na komerční nájem budou moci prodejci nábytku, koberců, sázkové kanceláře nebo někteří prodejci na tržnicích. Návrh na rozšíření podpůrného programu v úterý schválil kabinet. Ministerstvo průmyslu a obchodu k 27. říjnu u programu eviduje 7368 žádostí za téměř 800 milionů korun, řekla mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo druhou výzvu programu Covid – nájemné v polovině října v souvislosti s postupným zpřísňováním opatření proti koronaviru. Už minulý týden vláda program otevřela dalším podnikatelům, kteří museli kvůli vládním nařízením uzavřít nebo výrazně omezit provoz.

V úterý vláda okruh žadatelů podruhé rozšířila. Stát poskytne padesát procent nájmu za červenec, srpen a září. Proti jarní výzvě programu odpadla podmínka slevy 30 procent od pronajímatele. Stále ale platí to, že při podání žádosti musí zájemce o dotaci doložit uhrazení alespoň poloviny nájmu.

Maximální suma, o kterou je možné žádat, činí deset milionů korun. Podpora z první a druhé výzvy se nesčítají. Na program se ale vztahuje takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí, jedná se o maximální sumu, kterou může jeden žadatel získat z veřejné podpory. Její výše byla stanovena na 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Do dočasného rámce spadají programy Covid – ubytování či Covid – lázně.

Necelou stovku žádostí úřady vrátily

MPO žádosti o příspěvek na nájem přijímá od 21. října, program bude otevřený do 21. ledna 2021. Na Covid – nájemné je vyčleněno 1,2 miliardy korun. Podnikatelé k úterý podali už 1131 žádostí za zhruba 117 milionů korun. Z nich úředníci podle Filipové vrátili k dopracování 93 žádostí za asi 12 milionů korun.

Na konečné schválení čeká přibližně tisícovka žádostí za 105 milionů korun. Dalších více než šest tisíc žádostí za 678,2 milionu korun je v on-line informačním systému ministerstva rozpracovaných.

Od 22. října platí v Česku zákaz maloobchodního prodeje a služeb. Výjimku mají potraviny, drogerie, lékárny nebo květinářství. Ty budou muset od středy zavírat nejpozději v osm večer, o nedělích budou muset zůstat zavřené. Ze služeb mohou fungovat servisy, odtahy vozidel či pohřební služby.

„Skorolockdown“

Restaurace, bary a kluby jsou zavřené od 14. října. Občerstvení mohou mezi 06:00 a 20:00 prodávat pouze přes výdejní okénka. Fitness centra, posilovny, vnitřní bazény, sauny, wellness, ale také zoologické zahrady musely provoz přerušit už 9. října.

Galerie, hrady, zámky, muzea, kina a divadla nefungují od 12. října. Konat se nemohou koncerty, poutě, veletrhy či kongresy. Opatření by měla platit do konce nouzového stavu, tedy 3. listopadu. Vláda už uvedla, že požádá sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 3. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 40 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...