Covid – nájemné bude i pro nábytkáře, sázkové kanceláře nebo trhovce, schválila vláda

Pokračování programu Covid – nájemné se rozšířilo o další odvětví. Žádat o dotaci na komerční nájem budou moci prodejci nábytku, koberců, sázkové kanceláře nebo někteří prodejci na tržnicích. Návrh na rozšíření podpůrného programu v úterý schválil kabinet. Ministerstvo průmyslu a obchodu k 27. říjnu u programu eviduje 7368 žádostí za téměř 800 milionů korun, řekla mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo druhou výzvu programu Covid – nájemné v polovině října v souvislosti s postupným zpřísňováním opatření proti koronaviru. Už minulý týden vláda program otevřela dalším podnikatelům, kteří museli kvůli vládním nařízením uzavřít nebo výrazně omezit provoz.

V úterý vláda okruh žadatelů podruhé rozšířila. Stát poskytne padesát procent nájmu za červenec, srpen a září. Proti jarní výzvě programu odpadla podmínka slevy 30 procent od pronajímatele. Stále ale platí to, že při podání žádosti musí zájemce o dotaci doložit uhrazení alespoň poloviny nájmu.

Maximální suma, o kterou je možné žádat, činí deset milionů korun. Podpora z první a druhé výzvy se nesčítají. Na program se ale vztahuje takzvaný dočasný rámec stanovený Evropskou komisí, jedná se o maximální sumu, kterou může jeden žadatel získat z veřejné podpory. Její výše byla stanovena na 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Do dočasného rámce spadají programy Covid – ubytování či Covid – lázně.

Necelou stovku žádostí úřady vrátily

MPO žádosti o příspěvek na nájem přijímá od 21. října, program bude otevřený do 21. ledna 2021. Na Covid – nájemné je vyčleněno 1,2 miliardy korun. Podnikatelé k úterý podali už 1131 žádostí za zhruba 117 milionů korun. Z nich úředníci podle Filipové vrátili k dopracování 93 žádostí za asi 12 milionů korun.

Na konečné schválení čeká přibližně tisícovka žádostí za 105 milionů korun. Dalších více než šest tisíc žádostí za 678,2 milionu korun je v on-line informačním systému ministerstva rozpracovaných.

Od 22. října platí v Česku zákaz maloobchodního prodeje a služeb. Výjimku mají potraviny, drogerie, lékárny nebo květinářství. Ty budou muset od středy zavírat nejpozději v osm večer, o nedělích budou muset zůstat zavřené. Ze služeb mohou fungovat servisy, odtahy vozidel či pohřební služby.

„Skorolockdown“

Restaurace, bary a kluby jsou zavřené od 14. října. Občerstvení mohou mezi 06:00 a 20:00 prodávat pouze přes výdejní okénka. Fitness centra, posilovny, vnitřní bazény, sauny, wellness, ale také zoologické zahrady musely provoz přerušit už 9. října.

Galerie, hrady, zámky, muzea, kina a divadla nefungují od 12. října. Konat se nemohou koncerty, poutě, veletrhy či kongresy. Opatření by měla platit do konce nouzového stavu, tedy 3. listopadu. Vláda už uvedla, že požádá sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 3. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...