ČNB vynaložila na oslabování koruny 11 miliard

Nahrávám video

Česká národní banka v dubnu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně za necelých 11 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila. Podle analytiků to ukazuje, že centrální banka nečelí výraznému tlaku na posilování koruny. Nemusí tak nyní zvažovat případné zavedení záporných úrokových sazeb nebo další oslabení koruny.

Bankovní rada ČNB na počátku května uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. I samotná nová prognóza centrální banky počítá se stejným termínem, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.

Aktuální data podle analytiků ukazují, že centrální banka nečelí výraznému tlaku na posilování koruny. „ČNB nemusí díky tomu zvažovat snížení svých úroků do záporných hodnot,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dubnový objem intervencí není nijak velký i podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala. „Neočekáváme proto znovuotevření vážné debaty o zavedení záporných sazeb. Ty očekáváme až v době exitu (ukončení intervencí – pozn. red.), který předpokládáme ve třetím čtvrtletí příštího roku,“ řekl.

Léto bude poklidné, říkají analytici

Oslabování koruny a obchodování ČNB se dá podle analytika ČSOB Petra Dufka hodnotit z pohledu dalších možných kroků centrální banky jako neutrální. „ČNB sice čas od času koketuje s myšlenkou záporných úrokových sazeb, avšak k tomu by ji přiměla mnohem větší potřeba intervenovat než aktuálních několik set milionů,“ popsal a dodal, že by neměla být na pořadu dne ani debata o možném dalším oslabení koruny. „Proto se zdá jako nejpravděpodobnější variantou poklidné léto s občasnými drobnými zásahy, nicméně nic fundamentálně dramatického.“

Hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda upozornil, že objem aktivních intervencí ČNB je letos zatím slabší, než se očekávalo. „Vzhledem k dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu, který má našlápnuto k rekordnímu roku, lze čekat zesilující tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících,“ vysvětlil.

  • Centrální banka zahájila intervence v 7. listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun.  Předtím naposledy banka intervenovala v roce 2002. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.
  • Další intervence přišla v červenci 2015, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. 
  • Poté v srpnu nakoupila eura asi za 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. 
  • V říjnu 2015 banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun.
  • V lednu 2016 ČNB  intervenovala za více než 58 miliard korun.
  • Únorové intervence byly v hodnotě přesahující 16,8 miliardy korun. Za to v březnu ČNB neoslabovala korunu vůbec. 
  • V dubnu se Česká národní banka rozhodla intervenovat pouze 11 miliardami korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 11 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 13 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.