ČNB vynaložila na oslabování koruny 11 miliard

Nahrávám video
Seidler: V minulém roce musela ČNB intervenovat v řádu stovek miliard korun
Zdroj: ČT24

Česká národní banka v dubnu na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně za necelých 11 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila. Podle analytiků to ukazuje, že centrální banka nečelí výraznému tlaku na posilování koruny. Nemusí tak nyní zvažovat případné zavedení záporných úrokových sazeb nebo další oslabení koruny.

Bankovní rada ČNB na počátku května uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. I samotná nová prognóza centrální banky počítá se stejným termínem, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.

Aktuální data podle analytiků ukazují, že centrální banka nečelí výraznému tlaku na posilování koruny. „ČNB nemusí díky tomu zvažovat snížení svých úroků do záporných hodnot,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dubnový objem intervencí není nijak velký i podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala. „Neočekáváme proto znovuotevření vážné debaty o zavedení záporných sazeb. Ty očekáváme až v době exitu (ukončení intervencí – pozn. red.), který předpokládáme ve třetím čtvrtletí příštího roku,“ řekl.

Léto bude poklidné, říkají analytici

Oslabování koruny a obchodování ČNB se dá podle analytika ČSOB Petra Dufka hodnotit z pohledu dalších možných kroků centrální banky jako neutrální. „ČNB sice čas od času koketuje s myšlenkou záporných úrokových sazeb, avšak k tomu by ji přiměla mnohem větší potřeba intervenovat než aktuálních několik set milionů,“ popsal a dodal, že by neměla být na pořadu dne ani debata o možném dalším oslabení koruny. „Proto se zdá jako nejpravděpodobnější variantou poklidné léto s občasnými drobnými zásahy, nicméně nic fundamentálně dramatického.“

Hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda upozornil, že objem aktivních intervencí ČNB je letos zatím slabší, než se očekávalo. „Vzhledem k dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu, který má našlápnuto k rekordnímu roku, lze čekat zesilující tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících,“ vysvětlil.

  • Centrální banka zahájila intervence v 7. listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun.  Předtím naposledy banka intervenovala v roce 2002. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.
  • Další intervence přišla v červenci 2015, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. 
  • Poté v srpnu nakoupila eura asi za 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. 
  • V říjnu 2015 banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak za zhruba 10 miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun.
  • V lednu 2016 ČNB  intervenovala za více než 58 miliard korun.
  • Únorové intervence byly v hodnotě přesahující 16,8 miliardy korun. Za to v březnu ČNB neoslabovala korunu vůbec. 
  • V dubnu se Česká národní banka rozhodla intervenovat pouze 11 miliardami korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...