Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň jednomyslně nechala úrokové sazby na minimech. Rada ve čtvrtek zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení intervencí (začaly v listopadu 2013) v polovině příštího roku. Současně uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Finanční trhy i analytici toto stanovisko očekávali.
Bankovní rada také zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů.
„ČNB bude navíc připravena intervenovat za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání rady guvernér ČNB Jiř íRusnok.
Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %.
ČNB uvedla, že nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 korun za euro“. Takovému posílení brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tj. prodejem korun a nákupem cizích měn (spotovými operacemi na devizovém trhu). Pokud se kurz vzdálí hladině 27 korun za euro na slabší straně (tedy když koruna slábne), nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Bankovní rada ČNB na počátku listopadu zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Listopadová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.
Centrální banka začala s devizovými intervencemi v listopadu 2013, za minulého guvernéra Miroslava Singera. Uvádí, že tento kurzový závazek (poblíž 27 korun za euro) používá od zmíněného data místo úrokových sazeb k plnění inflačního cíle. Před třemi lety se obávala deflace, tedy situace, v níž dochází k poklesu cenové hladiny, obvykle měřenému indexem spotřebitelských cen. Jejím opakem je inflace, tedy růst těchto cen.
Inflace se podle Rusnoka zvyšuje, nadále se však nachází pod dvouprocentním cílem ČNB. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dle stávající prognózy dojde počínaje polovinou příštího roku, uvedl guvernér.
Rada rovněž podle guvernéra ve čtvrtek diskutovala o možném zavedení záporných úrokových sazeb jako podpůrného nástroje při ukončení intervencí.
„Ale ten názor nebyl většinový a zvítězil názor, že v tuto chvíli to není realistické. Ale nevylučujeme to z našeho repertoáru,“ uvedl Rusnok.
Ředitel finančních trhů společnosti Creditas Roman Koděra považuje na vystoupení Rusnoka za důležité deklarovanou jednomyslnost názorů bankovní rady ČNB na současný postup. Dále pak to, že se potvrdilo, že centrální banka nechystá žádné „novoty“ a chce být transparentní. Koděra také odhadl, že inflačního cíle dvou procent bude dosaženo v prvním pololetí příštího roku.
Dva dárky pro ČNB
„Česká národní banka dostala od svého listopadového měnově politického zasedání dva předčasné vánoční dárky. Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem došlo ke stahování kapitálu z rozvíjejících se trhů a investoři zavírali i pozice v České republice. To zmírnilo tlak na kurzový závazek a ČNB tak nemusela v listopadu a v prosinci zatím výrazněji intervenovat,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Dodal, že domácí inflace navíc výrazně zrychlila a kvůli zdražování v restauracích po zavedení elektronické evidenci tržeb se dá očekávat, že ceny dále porostou.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že debata bankovní rady ohledně pravděpodobného konce kurzového závazku by měla dostat výraznější impuls na únorovém zasedání.
„V únoru totiž ČNB bude mít hotovou čerstvou kvartální makroprognózu: ta bude reflektovat jak vyšší inflaci v české ekonomice, tak posuny v měnové politice Evropské centrální banky,“ uvedl Jáč.
