ČNB bude intervencemi dál oslabovat českou měnu

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech. Opět však diskutovala na svém čtvrtečním měnovém zasedání o možném využití záporných sazeb.

Bankéři uvedli, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v druhém čtvrtletí roku 2017. Jako pravděpodobné vidí konec kurzového závazku v polovině tohoto roku. 

Záporné sazby jsou v rezervě

ČNB také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 Kč/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.

Podle gevernéra ČNB Jiřího Rusnoka centrální bankéři diskutovali také o záporných úrokových sazbách. „Závěr je ale stejný jako doposud, tedy o jejich použití zatím neuvažujeme. Nevidíme v tom žádný zásadní přínos pro měnovou politiku,“ uvedl podle agentury ČTK guvernér. Nevyloučil ale, že by ČNB mohla záporné sazby použít jako pomocný instrument pro hladší opuštění režimu devizových intervencí.

„Centrální bankéři si nechávají otevřená dvířka pro případ opravdu silných spekulativních tlaků, kdy by záporných sazeb využili coby prostředku ke snížení atraktivity korunových aktiv, a tedy k ochlazení spekulativní poptávky,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Ze slov guvernéra tak podle něj plyne, že silný spekulativní tlak na korunu je v nadcházejících měsících reálnou možností. „Dnešní guvernérova slova signalizují růst pravděpodobnosti ukončení závazku hned zkraje druhého čtvrtletí příštího roku - právě i kvůli očekávanému silnému tlaku devizových obchodníků,“ dodal. 

Devizové intervence ČNB
Zdroj: ČTK/ČNB

Velký tlak spekulantů očekává i europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Podle něj již ke spekulacím začíná docházet, což naznačuje i velký objem korun, který musela ČNB v srpnu použít, aby udržela českou měnu oslabenou. ČNB v tomto měsíci na intervenční nákupy použila 28,5 miliardy korun, což je letos druhý největší objem za jeden měsíc.

„Ty spekulace budou obrovské. Nyní stojíme na jejich začátku a vidíme, že ty intervence jsou opravdu velké,“ uvedl s tím, že očekávané posílení vypadá jako sázka na jistotu, protože česká ekonomika na silnější korunu má.

Monopol na tisk českých korun

Podle dostupných statistik ČNB intervenovala – tedy prodávala koruny a nakupovala cizí měny – do konce letošního srpna celkem v objemu zhruba 592 miliard korun.  

Česká národní banka je tzv. měnovou autoritou, má tedy ze své podstaty monopol na tisk českých korun. Intervenovat a nakupovat eura může jednoduše tak, že nové koruny ‚vytvoří‘.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING

Intervence ČNB jsou obdobným typem operací, které ještě v nedávné minulosti uskutečňovala švýcarská centrální banka.

Ta v září 2011 zavedla politiku udržování kurzu eura vůči franku nad 1,20 CHF, aby ochránila ekonomiku před negativními dopady silné domácí měny na vývoz. V lednu 2015 ji překvapivě zrušila – frank poté nárazově zpevnil o zhruba 13 procent, což podkopalo export, tradiční motor švýcarské ekonomiky. 

2 minuty
Seidler: ČNB možná trh překvapí
Zdroj: ČT24

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel pro ČT24 uvedl, že u intervencí ČNB nejde o fyzické tištění peněz, ale o vytváření elektronických peněz.

„Nicméně jedná se o nové peníze. Tyto nové peníze pak prodává investorům, kteří mají zájem o nákup koruny. Za jedno euro ČNB smění 27,02 koruny. ČNB tak akumuluje stále více eur,“ dodal Zeisel. 

ČNB pak tyto peníze investuje – kupuje cenné papíry. „Většinou se jedná o dluhopisy rozvinutých zemí, ale určitou část svého portfolia má v akciích. Z těchto investic ji pak plynou výnosy. Nejedná se jenom o eura, ale ČNB drží i aktiva denominovaná v různých měnách,“ upozornil ekonom Komerční banky.  

Co s nakoupenými eury, až intervence skončí?

Až v příštím, eventuálně pozdějším roce ČNB s intervencemi skončí, zůstanou jí nakoupená eura v bilanci, bude je držet uložené v cenných papírech.

V případě výrazného oslabení koruny může na trhu intervenovat v opačném směru, než činí v současnosti – za eura by kupovala koruny, aby zabránila přílišnému oslabování.

„V takovém případě by ČNB dokonce realizovala zisk. Protože za svá eura by získala více korun, než na ně vydala,“ podotkl Zeisel.

Intervence ČNB a státní rozpočet

Do budoucna, až koruna posílí po skončení intervencí, vznikne české centrální bance účetní ztráta. Korunová hodnota cizí měny bude nižší. ČNB totiž nyní společnou evropskou měnu nakupuje za 27 Kč za euro. Když koruna posílí, budou mít tato eura menší korunovou hodnotu.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v této souvislosti polemizuje s názorem ČNB, že tato ztráta pro ni není problém, jelikož jde jen o ztrátu účetní. Uznává, že je to pravda, ale na druhou stranu dodává, že pokud by ČNB tyto ztráty neměla, měla by podle zákona své zisky převádět do státního rozpočtu, jak se to děje i  v jiných zemích.  

„Čím větší účetní ztráty ČNB díky intervencím utrpí, tím déle je bude muset umazávat ze svých budoucích zisků, a tím déle nebude moci tyto zisky převádět do státního rozpočtu,“ zmiňuje Seidler. Podle něho tak intervence nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB někdy tvrdí. Intervenční politika má své náklady a ČNB by proto měla pečlivě vážit, zda benefity plynoucí z dalších intervencí a dalšího odkládání konce politiky slabé koruny stále převyšují náklady, které tato politika přináší, domnívá se Seidler. 

S tím, že by případný zisk centrální banky mohl podpořit státní rozpočet, souhlasí také Zeisel, dodává však, že jejím primárním úkolem není podporovat státní rozpočet. 

Podle zákona je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu. 

Zeisel také připomenul odlišnou pozici švýcarské centrální banky (SNB). Je vlastněna kantony, které si rozdělují její zisk. Banka je tak tlačena k tomu, aby měla zisky a nemohla si dovolit intervenovat tak dlouho. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA od srpna uvalí na Japonsko a Jižní Koreu cla 25 procent, oznámil Trump

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lidé po výpadku proudu žádají náhrady za zničené spotřebiče i zkažené jídlo

V důsledku rozsáhlého pátečního výpadku proudu pojišťovny zatím evidují desítky hlášení o škodách. V případě Generali České pojišťovny se dle jejího mluvčího Jana Marka jedná zejména o poškozené nebo zničené elektrospotřebiče a znehodnocené jídlo. Lidé žádající o náhradu škody však mohou narazit na komplikace. Pojištění na riziko přepětí nebo znehodnocení potravin totiž nebývá součástí každé smlouvy. Lidé navíc musejí počítat se spoluúčastí. Některým škodám totiž mohou sami předcházet.
před 10 hhodinami

Mlékárna v Hodoníně skončí, výroba se přesune do Německa

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.
před 10 hhodinami

Stavební výroba a průmyslová produkce meziročně vzrostly

Stavební výroba v Česku v květnu meziročně vzrostla o 11,6 procenta, dvouciferným tempem posílila produkce v pozemním i v inženýrském stavitelství. Meziroční růst zaznamenala i průmyslová produkce a růstem exportu se zvýšila bilance zahraničního obchodu. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ministerstvo zajímá, jak zrušení karenční doby ovlivnilo nemocnost

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.
před 23 hhodinami

S letními dovolenými přicházejí i internetové podvody. Na co si dát pozor?

Sezonu letních dovolených stále častěji využívají internetoví podvodníci i hackeři, kteří sázejí na nepozornost cestovatelů. Zakládají falešné stránky hotelů, zneužívají ubytovací platformy nebo zasílají falešné emaily o platbě nedoplatků. Každoročně se za hranice vydá přes pět a půl milionu Čechů, přičemž řada z nich nevyužívá služeb cestovních kanceláří. A právě na tyto cestovatele podvodníci cílí.
včera v 06:00

Společnost ČEPS odmítá, že by už ve středu byla varována před možným přetížením sítě

Pokračuje pátrání po příčinách rozsáhlého výpadku elektřiny, který v pátek ochromil část Česka. Společnost ČEPS odmítá, že by dostala varování před možným přetížením sítě. Podle zástupců hnutí ANO ale přišlo ve středu upozornění na přetoky kvůli změně počasí.
6. 7. 2025

Důchod v lednu vzroste dle odhadu o 650 korun měsíčně

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.
6. 7. 2025
Načítání...