Bankéři uvedli, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v druhém čtvrtletí roku 2017. Jako pravděpodobné vidí konec kurzového závazku v polovině tohoto roku.
Záporné sazby jsou v rezervě
ČNB také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 Kč/EUR“. Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.
Podle gevernéra ČNB Jiřího Rusnoka centrální bankéři diskutovali také o záporných úrokových sazbách. „Závěr je ale stejný jako doposud, tedy o jejich použití zatím neuvažujeme. Nevidíme v tom žádný zásadní přínos pro měnovou politiku,“ uvedl podle agentury ČTK guvernér. Nevyloučil ale, že by ČNB mohla záporné sazby použít jako pomocný instrument pro hladší opuštění režimu devizových intervencí.
„Centrální bankéři si nechávají otevřená dvířka pro případ opravdu silných spekulativních tlaků, kdy by záporných sazeb využili coby prostředku ke snížení atraktivity korunových aktiv, a tedy k ochlazení spekulativní poptávky,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Ze slov guvernéra tak podle něj plyne, že silný spekulativní tlak na korunu je v nadcházejících měsících reálnou možností. „Dnešní guvernérova slova signalizují růst pravděpodobnosti ukončení závazku hned zkraje druhého čtvrtletí příštího roku - právě i kvůli očekávanému silnému tlaku devizových obchodníků,“ dodal.
Velký tlak spekulantů očekává i europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Podle něj již ke spekulacím začíná docházet, což naznačuje i velký objem korun, který musela ČNB v srpnu použít, aby udržela českou měnu oslabenou. ČNB v tomto měsíci na intervenční nákupy použila 28,5 miliardy korun, což je letos druhý největší objem za jeden měsíc.
„Ty spekulace budou obrovské. Nyní stojíme na jejich začátku a vidíme, že ty intervence jsou opravdu velké,“ uvedl s tím, že očekávané posílení vypadá jako sázka na jistotu, protože česká ekonomika na silnější korunu má.
Monopol na tisk českých korun
Podle dostupných statistik ČNB intervenovala – tedy prodávala koruny a nakupovala cizí měny – do konce letošního srpna celkem v objemu zhruba 592 miliard korun.
„Česká národní banka je tzv. měnovou autoritou, má tedy ze své podstaty monopol na tisk českých korun. Intervenovat a nakupovat eura může jednoduše tak, že nové koruny ‚vytvoří‘.“
Jakub Seidler
Intervence ČNB jsou obdobným typem operací, které ještě v nedávné minulosti uskutečňovala švýcarská centrální banka.
Ta v září 2011 zavedla politiku udržování kurzu eura vůči franku nad 1,20 CHF, aby ochránila ekonomiku před negativními dopady silné domácí měny na vývoz. V lednu 2015 ji překvapivě zrušila – frank poté nárazově zpevnil o zhruba 13 procent, což podkopalo export, tradiční motor švýcarské ekonomiky.
Seidler: ČNB možná trh překvapí
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel pro ČT24 uvedl, že u intervencí ČNB nejde o fyzické tištění peněz, ale o vytváření elektronických peněz.
„Nicméně jedná se o nové peníze. Tyto nové peníze pak prodává investorům, kteří mají zájem o nákup koruny. Za jedno euro ČNB smění 27,02 koruny. ČNB tak akumuluje stále více eur,“ dodal Zeisel.
ČNB pak tyto peníze investuje – kupuje cenné papíry. „Většinou se jedná o dluhopisy rozvinutých zemí, ale určitou část svého portfolia má v akciích. Z těchto investic ji pak plynou výnosy. Nejedná se jenom o eura, ale ČNB drží i aktiva denominovaná v různých měnách,“ upozornil ekonom Komerční banky.
Co s nakoupenými eury, až intervence skončí?
Až v příštím, eventuálně pozdějším roce ČNB s intervencemi skončí, zůstanou jí nakoupená eura v bilanci, bude je držet uložené v cenných papírech.
V případě výrazného oslabení koruny může na trhu intervenovat v opačném směru, než činí v současnosti – za eura by kupovala koruny, aby zabránila přílišnému oslabování.
„V takovém případě by ČNB dokonce realizovala zisk. Protože za svá eura by získala více korun, než na ně vydala,“ podotkl Zeisel.
Intervence ČNB a státní rozpočet
Do budoucna, až koruna posílí po skončení intervencí, vznikne české centrální bance účetní ztráta. Korunová hodnota cizí měny bude nižší. ČNB totiž nyní společnou evropskou měnu nakupuje za 27 Kč za euro. Když koruna posílí, budou mít tato eura menší korunovou hodnotu.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler v této souvislosti polemizuje s názorem ČNB, že tato ztráta pro ni není problém, jelikož jde jen o ztrátu účetní. Uznává, že je to pravda, ale na druhou stranu dodává, že pokud by ČNB tyto ztráty neměla, měla by podle zákona své zisky převádět do státního rozpočtu, jak se to děje i v jiných zemích.
„Čím větší účetní ztráty ČNB díky intervencím utrpí, tím déle je bude muset umazávat ze svých budoucích zisků, a tím déle nebude moci tyto zisky převádět do státního rozpočtu,“ zmiňuje Seidler. Podle něho tak intervence nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB někdy tvrdí. Intervenční politika má své náklady a ČNB by proto měla pečlivě vážit, zda benefity plynoucí z dalších intervencí a dalšího odkládání konce politiky slabé koruny stále převyšují náklady, které tato politika přináší, domnívá se Seidler.
S tím, že by případný zisk centrální banky mohl podpořit státní rozpočet, souhlasí také Zeisel, dodává však, že jejím primárním úkolem není podporovat státní rozpočet.
Podle zákona je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu.
Zeisel také připomenul odlišnou pozici švýcarské centrální banky (SNB). Je vlastněna kantony, které si rozdělují její zisk. Banka je tak tlačena k tomu, aby měla zisky a nemohla si dovolit intervenovat tak dlouho.