Peking - Mezi zakládající členy nové Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) bylo přijato 57 států a oblastí z Asie, Evropy a Blízkého východu. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí. Na formování nové instituce se tak bude podílet zhruba dvacítka evropských států v čele s Británií, Německem a Francií, ale také třeba Írán, Egypt či Izrael, informuje list China Daily. Spojené státy a Japonsko se projektu neúčastní, Česká republika s účastí váhá. Ekonomové nerozumí proč.
Vznik AIIB navrhla v roce 2013 Čína jako instituci pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být právě Čína, která slíbila, že poskytne většinu počátečního kapitálu ve výši 50 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). Tato částka by se mohla časem zvýšit na 100 miliard dolarů.
Kovanda: Česko jeho nerozhodnost staví na „území nikoho“
České ministerstvo financí stále vyhodnocuje, jestli se Česko zapojí do čínského projektu, definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. „Česko mezi zakládajícími členy není, což je krok, kterému vůbec nerozumím,“ konstatuje hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Pokud tím podle něho chceme naznačovat, že jsme na straně Spojených států, tak je potřeba si uvědomit, že mezi zakládajícími členy banky jsou už země, které jsou jednoznačnými a dlouholetými spojenci Spojených států, jako Británie, Polsko, Izrael, Saúdská Arábie nebo Jižní Korea.
Z velkých ekonomik se proti AIIB totiž stavějí právě Spojené státy, které v ní vidí konkurenci Světové banky (SB) a jeden z článků posilování čínské hospodářské moci ve světě. Washington se rovněž snažil od vstupu do této instituce odradit i další své spojence. Z těch ho zatím vyslyšelo pouze Japonsko.
„I prezident Miloš Zeman na své nedávné návštěvě Číny působil vstřícně, proč tedy nyní takové váhání? To nás staví na území nikoho. Vyvolává to u Číny pocit, že jsme nerozhodní, že nevíme, kam směřovat ekonomickou diplomacii, respektive celkovou zahraniční politiku,“ vysvětluje Kovanda. A dodává, že by nám být mezi zakládajícími členy nové instituce rozhodně neuškodilo.
Zakládající členové budou mít totiž právo vypracovat pravidla nové banky. U států, které se do projektu přihlásily po 31. březnu, se bude zvažovat jejich přijetí mezi řádné členy, kteří budou mít pouze hlasovací právo a menší slovo v procesu vytváření pravidel.
Na seznamu zakládajících členů jsou kromě Británie, Německa a Francie také další spojenci Spojených států, například Itálie a Austrálie, dále Švýcarsko, Rusko, Turecko, blízkovýchodní země jako Spojené arabské emiráty, velké rozvíjejí se tržní ekonomiky Indie a Brazílie, Jižní Korea nebo deset členských států Sdružení zemí jihovýchodní Asie, tedy Barma, Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Singapur, Thajsko a Vietnam.
Přijata naopak nebyla žádost Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou odštěpenou provincii. Peking v pondělí uvedl, že některé otázky týkající se přijetí tohoto ostrovního území je ještě třeba vyřešit, především to, pod jakým názvem by měl ostrov v projektu vystupovat. Tchaj-wan je kvůli tlaku Číny nucen účastnit se mezinárodních sportovních klání a jiných událostí pod názvem „Čínský Tchaj-pej“. S tímto názvem přišel tchajwanský prezident, když navrhl účast ostrova ve vznikající bance. Peking podle všeho tento návrh omítá, alternativu ale podle agentury AP zatím nenabídl.
Zakládající členové by na konci června měli dospět k dohodě o ustavení nové mezinárodní banky, informoval ekonomický list Nikkei. Tato dohoda určí poměry investic jednotlivých zemí a další pravidla. AIIB by měla být oficiálně zřízena do konce roku. Pro srovnání, Asijská rozvojová banka (ADB), ve které mají největší podíl Japonsko a Čína, má celkem 67 členů.
Deklarovaným cílem banky jsou zejména investice do infrastrukturních projektů v Asii, respektive jejich financování. „Jedním z takových očekávaných, velmi významných infrastrukturních projektů, je tunel mezi Nepálem a Čínou,“ upřesnil pro Českou televizi Jan Krajíček z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy university.
Ekonom Kevin Lai: Vše je horší, jak může být HDP Číny pořád sedm procent?
Čínská ekonomika rostla v prvním letošním čtvrtletí nejpomaleji za posledních šest let. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o sedm procent po růstu o 7,3 procenta v posledních třech měsících loňského roku, oznámili dnes čínští statistici. Útlum v řadě důležitých sektorů tak podle analytiků naznačuje, že druhá největší ekonomika světa nepřestává ztrácet na síle. Slabší růst může mít dopady jak v Asii, tak ve zbytku světa.
Analytici v anketě agentury Reuters sedmiprocentní tempo růstu očekávali. Představuje to nicméně nejslabší čtvrtletní výkon od propuknutí globální finanční krize v roce 2008.
Komunističtí vůdci se snaží nasměrovat čínskou ekonomiku k pomalejšímu, ale udržitelnějšímu růstu, založenému spíše na domácí spotřebě než na vývozu a investicích. Zpomalování tempa růstu způsobuje, že ve společnosti narůstají obavy ze ztráty zaměstnání a ze sociálního napětí.
Vláda od loňského listopadu dvakrát snížila úrokové sazby a podnikla i další kroky na podporu růstu. Uvolnily se podmínky pro poskytování úvěrů v realitním sektoru a snížily se požadavky na rezervy bank. Opatření však zůstala bez výraznějšího vlivu na základní ekonomické ukazatele a dá se předpokládat, že vláda brzy přijde s novými podpůrnými kroky. Ekonomové také upozorňují, že růst HDP stále závisí na vládou řízených investicích do stavebnictví. „Stále spoléháme na tradiční motor růstu a ten zpomaluje,“ řekl mluvčí statistického úřadu Šeng Laj-jün, podle něhož je teď Čína v přechodném období mezi starým a novým modelem růstu. Ekonomika sice podle něj čelí tlaku na pokles, růst se ale pohybuje v rozumném rozpětí.
Z čínské ekonomiky dnes přišly i další údaje: maloobchodní tržby v březnu stouply o 10,2 procenta, zatímco průmyslová výroba se v březnu meziročně zvýšila o 5,6 procenta, což je nejpomalejší růst od roku 2008. Investice do nemovitostí vzrostly v prvním čtvrtletí nejpomaleji od roku 2009 a investice do dlouhodobého majetku, což je další důležitý hybatel čínské ekonomiky, rostly nejpomaleji od roku 2000.
„Když se podíváte na první kvartál, tak vidíte, že vývoz byl horší, průmyslová výroba byla horší, investice do dlouhodobého majetku rostly mnohem pomaleji, maloobchodní tržby byly slabé. Jak tedy může být HDP v reálném vyjádření pořád sedm procent?“ citovala agentura Reuters ekonoma Kevina Laie ze společnosti Daiwa v Hongkongu.
Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světové ekonomiky a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky.
Loni růst hrubého domácího produktu Číny zvolnil na 7,4 procenta ze 7,7 procenta v roce 2013. Hospodářský růst byl tak nejpomalejší od roku 1990 a poprvé za 15 let zaostal za vládním cílem, podle kterého měl dosáhnout 7,5 procenta.
