Peking/Cannes – Naděje Řecka a celé eurozóny, že by se Čína mohla podílet na řešení její dluhové krize, zchladil prezident Chu Ťin-tchao. Podle něj by si tento problém měla vyřešit sama Evropa. O evropské zadluženosti a americké hospodářské stagnaci se přitom mluví s emocemi nejen v Cannes, kde jednají šéfové dvaceti nejmocnějších hospodářství zeměkoule, ale i ve vzdálené Číně.
Podle mnoha čínských obyvatel, kteří nepatří k horním deseti tisícům, má Čína svých problémů dost a Evropa si podle nich má pomoci sama. „Proč by Čína měla Evropu zachránit? Čím více pomůže Čína Evropě, tím méně budou chtít Evropané pracovat. Jejich podpora v nezaměstnanosti je vyšší než naše platy,“ argumentuje jeden z obyvatel Pekingu.
Obyvatel Pekingu
„USA a Evropa berou Čínu vážně, jen když ji potřebují a chtějí její peníze. Jinak se ale na Čínu dívají spatra.“
Čínská vláda se ale hospodářské krize na západě děsí. EU a USA jsou největšími obchodními partnery země a 40 procent čínského HDP stále tvoří export. Jakékoliv prohloubení krize tak může velmi vážně ohrozit i čínské hospodářství.
Analytici: Čína potřebuje vyšší spotřebitelskou poptávku
Aby se Čína zbavila závislosti na exportu, musí podle ekonomů mnohonásobně zvýšit kupní sílu obyvatelstva a domácí spotřebu. „Vyšší poptávka Číňanů pak může pomoci i světu. Číňané by totiž začali více nakupovat nejenom vlastní výrobky, ale i dovezené zboží. Půjčit Evropě další miliardy podle expertů dlouhodobě nic neřeší.“
Patrick Chovanec, ekonom, Univerzita Xinhua
„Skutečný způsob, jak můžou Číňané Evropě pomoci, je, že použijí něco z tří bilionů dolarů, co našetřili. Ke stimulaci domácí spotřeby a k pohánění globálního růstu, k nákupu evropského zboží a k produktivním investicím v Evropě.“
K této situaci ale pravděpodobně nedojde. Vyžadovala by totiž naprostou restrukturalizaci systému čínského hospodářství, o kterém Peking tvrdí, že již třicet let funguje skvěle a hospodářské metamorfózy trvají desetiletí.
Čína tak s největší pravděpodobností do záchranného fondu investuje, nebude to ale hned a nebude to bez podmínek. „Čínská vláda bude chtít zajistit bezpečnost svých investic. Jestliže do eura investuje, bude chtít záruky pro návratnost a zisk. Investice nejsou charita,“ myslí si Chuang Wej z Čínské akademie sociálních věd.
Navíc nákup evropských dluhopisů je v Číně rovněž citlivé politické téma. Lidé považují ušetřené státní peníze za své a budou velmi pozorně sledovat, jestli je vláda neprohazarduje.
Členové G20 se opět pustili do čínské měnové politiky
Přestože může Čína znamenat nejen pro Evropu zdroj značných příjmů, představitelé G20 si do ní v Cannes nezapomněli opět rýpnout kvůli měnové politice. Po Pekingu světové velmoci již delší dobu žádají, aby uvolnil svou měnovou politiku. Podle nich uměle nízký kurz jüanu zvýhodňuje na světových trzích čínské vývozce zejména před americkými a evropskými a vede k obřím čínským přebytkům.
Čína na G20 uvedla, že chce po Evropské unii, aby jí výměnou za pomoc poskytla status tržní ekonomiky. To by Peking lépe chránilo před antidumpingovými cly.
