Praha – Loni český energetický gigant ČEZ inkasoval ze zahraničí dividendy ve výši 5,5 miliardy korun. Firma je tak se zahraničními akvizicemi spokojená. Dosahují totiž požadované návratnosti. ČEZ tak v roce 2009 v zahraničí utržil 60 miliard korun, z toho 22 miliard pocházelo právě z nových akvizic. Jako jednu z nejvýznamnějších aktivit zástupci ČEZu zmínili budování největší pobřežní větrné farmy v Evropě, která bude stát v Rumunsku.
Druhý místopředseda představenstva ČEZ a ředitel divize international Tomáš Pleskač:
„Všechny zahraniční akvizice trvale dosahují plánovanou návratnost a již vytváří finanční zdroje pro další růst skupiny ČEZ. Dosud jsme inkasovali či rozhodli o výplatě dividend v souhrnné částce 5,5 miliardy korun.“
Společnost ČEZ loni významně posílila v Turecku. Vstoupila ale mimo jiné i do Albánie, kde za většinový podíl v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes zaplatila 102 milionů eur a má stoprocentní podíl na trhu. Albánským fenoménem jsou ale černé odběry, a právě kvůli tomu se ČEZ soudí s tamními úřady.
Analytik společnosti UniCredit Bank Dan Karpíšek:
„Samozřejmě jsou případy, kde firma nebyla úplně úspěšná. Z velké části ne vlastní vinou, například v Bulharsku se společnost potýká s výrazně negativním regulatorním postředím.“
Prostřednictvím akvizice těžební a elektrárenské společnosti Mibrag také rozšířila svou činnost v sousedním Německu. Hnědouhelný důl Mibrag loni vytěžil téměř 20 milionů tun uhlí. Poptávka po elektřině ale loni výrazně klesla, snížila se proto i výroba v elektrárnách, což ČEZ zaznamenal ztrátou v bulharské Varně, ve které se elektřina vyrábí spalováním černého uhlí. Tyto poklesy se ale ČEZ pokouší třeba v Polsku vyrovnávat tím, že spaluje biomasu. Podle posledních informací se společnost do budoucna zaměří především na střed Evropy.
ČEZ se i nadále bude soustředit na střední Evropu
„Směřovat bude, jak už bylo zmíněno, do lokalit střední Evropy, jako je Polsko, dál samozřejmě Rumunsko, Bulharsko. Myslím si, že teď aktuálně ještě několik dalších kvartálů, nebo let nebude aktuální jít dál na východ - Rusko, Ukrajina. Tyto oblasti budou dále rizikové,“ předpovídá ČEZu budoucnost analytik společnosti Atlantik FT Martin Novák.
Expandovat do Ruska se ČEZu stále nedaří. Vedení společnosti to ale jako chybu nevnímá. „To, že se skupina ČEZ rozhodne nepůsobit v některé zemi určitě není neúspěch, ale je to normální, standardní podnikatelské rozhodnutí,“ říká druhý místopředseda představenstva společnosti ČEZ Tomáš Pleskač.
ČEZu patří v zahraničí 65 společností
Ke konci roku 2009 vlastnil ČEZ 65 zahraničních společností s téměř 16 tisíci zaměstnanci. Do tržeb skupiny ČEZ tak zmíněné firmy přispívají 60 miliardami korun a na stálých aktivech se podílejí více než čtvrtinou. V loňském roce vyrobily zahraniční elektrárny skupiny ČEZ zhruba 4,5 terawatthodin elektrické energie a dodaly téměř 4400 TJ tepelné energie. Celá Skupina ČEZ vyrobila v loňském roce celkem 65,3 TWh elektřiny a 13 tisíc TJ tepelné energie.
