ČEZ a J&T chtějí získat hnědouhelnou společnost Mibrag

Praha - Energetická společnost ČEZ a finanční skupina J&T chtějí koupit německou hnědouhelnou společnost Mibrag. Firma těží uhlí nedaleko českých hranic v okolí Lipska a tamní region zásobuje také elektřinou a teplem. Cena společnosti se podle dostupných informací pohybuje kolem 10 miliard korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes.

Společnosti ČEZ a J&T jsou prý v nejužším výběru na nového majitele Mibragu, třetím vybraným zájemcem je německá EnBW. Výsledek tendru má být znám v příštích týdnech. Polostátní ČEZ se k investici nechtěl vyjádřit. „Nebudeme nic komentovat,“ uvedl jeho mluvčí Ladislav Kříž. Totéž sdělila i J&T, za kterou stojí finančníci Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič. Firma je údajně favoritem tendru. „Neřeknu k tomu nic,“ uvedl partner společnosti J&T Daniel Křetínský.

Mibrag prodávají dvě obří americké firmy URS Company a NRG Energy, které vlastní ve společnosti shodný podíl ve výši 50 procent. Německá společnost těží téměř 19 milionů tun uhlí a vlastní tři menší elektrárny. Loni vydělala při tržbách 330 milionů eur (8,25 miliardy korun), druhá společnost zhruba 40 milionů eur (asi jedna miliarda korun). Zásoby uhlí koncernu mají vystačit ještě minimálně dalších 25 až 30 let.

Firmy ČEZ a J&T mají prý spory s Mosteckou uhelnou. Ta s nimi totiž odmítla podepsat nové dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí pro některé jejich elektrárny. Vlastnictví hnědouhelných dolů nedaleko českých hranic by tak mohlo být pro ČEZ i J&T „bičem“ na Mosteckou. „Nepředpokládáme, že bychom uhlí z Německa vozili k nám, teoreticky by tady ale samozřejmě taková možnost byla,“ uvedl zdroj blízký jednáním. Podle dalšího zdroje by se uhlí z Mibragu dalo vozit do lokalit kolem Ústí nad Labem nebo do některých částí západních Čech.

Mibrag nyní příliš volného uhlí, které by se dalo přivézt, nemá. Zhruba 10 milionů tun uhlí z dolu Schleenhain proudí do elektrárny Lippendorf, jejíž část patří firmě EnBW, dalších téměř šest milionů tun z dolu Profen jde do elektrárny Schkopau a část zbytku spolykají tři malé zdroje Mibragu. Koncern má navíc projekt výstavby nové velké elektrárny o výkonu 660 MW. Podle informací zdrojů blízkých tendru lze těžbu rozšířit a objem volného uhlí by mohl lehce dosáhnout pěti milionů tun. To stačí na spotřebu středně velké elektrárny o výkonu kolem 500 MW.

ČEZ už v tuzemsku vlastní největší hnědouhelnou firmu u nás, Severočeské doly, a v severních Čechách má navíc i uhelné elektrárny. Společnost J&T má dva uhelné zdroje, a to United Energy v Komořanech a Plzeňskou energetiku v západočeské metropoli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...